You are here

Zveřejnění příkladů dobré praxe OP URBACT

Edited on

21 September 2017
Read time: 5 minutes

Co mají společného města Barcelona, Tampere a Dupnitsa? Možná si myslíte, že mnoho ne. Barcelona je globální město mezinárodně proslulé svou inovativností, gastronomií a kulturou. Tampere je středně velké finské město, historicky spojené s průmyslovou revolucí v zemi. Dupnitsa je malá městská aglomerace v západním Bulharsku na úpatí nejvyšší hory Balkánského poloostrova. Odpověď tedy zní: všechna tato města byla oceněna titulem „Město s dobrou praxí OP URBACT“.

Díky velké odezvě na výzvu pro příklady dobré praxe byl výběr těchto příkladů opravdovou výzvou. Téměř 300 měst ze všech koutů Evropy nám zaslalo svou žádost. Nakonec byly schváleny příklady dobré praxe z 25 členských států EU. Mezi nimi jsou města všech velikostí, většinou menších či středně velkých do 250 tis. obyvatel, kde také nejvíce Evropanů žije. 

Pro OP URBACT je povzbuzující vidět, že více jak třetina vybraných příkladů dobré praxe – 33 z celkem 97 – vzešla z měst, která předtím do programu nebyla zapojena. Jelikož má OP URBACT za úkol rozvíjet schopnosti pro udržitelný městský rozvoj po celé Evropské unii, zapojení nových měst je jeho hlavní prioritou. Aktivní propagace výzvy pro příklady dobré praxe, např. prostřednictvím Národních kontaktních míst OP URBACT, a zjednodušení procesu podávání žádostí jsou bezpochyby klíčovými faktory tohoto úspěchu.

Nyní, když již ustal shon, je čas na to, abychom se zamysleli nad konečnou sestavou – co lze vyvodit z analýzy příkladů dobré praxe?

Výběr příkladů dobré praxe OP URBACT reflektuje městské priority EU

Je důležité si uvědomit, že výzva OP URBACT byla zcela otevřená. Nebyly stanoveny žádné konkrétní tematické priority – z toho plyne, že města měla volnou ruku, aby si vybrala, na co se zaměří. OP URBACT pouze požadoval, aby příklady byly relevantní, prokázané, přenositelné a v souladu s programovými zásadami. Tento přístup zdola (bottom-up) poskytuje dobrý vhled do toho, co města považují za prioritní.

Seznam vybraných dobrých praxí ukazuje jasný vzorec v souvislosti s tématy příkladů dobré praxe. Osmnáct příkladů dobré praxe OP URBACT řeší problém městské chudoby. Patnáct řeší vzrůstající prioritu udržitelného využití půdy. Jedenáct schválených přístupů se zaměřuje na pracovní místa a dovednosti. Mezi další příklady dobré praxe se dostaly otázky týkající se oběhové hospodářství (circular economy), integrace migrantů a digitální transformace.

Ukazuje se, že soubor vybraných dobrých praxí docela odpovídá tématům, kterými se zabývá Městská agenda pro EU. Městská agenda reflektuje závazek Komise více zapojit města do tvorby politiky za účelem posílení městské dimenze politiky EU. Zaměřuje se na tři cíle: lepší regulaci, lepší přístup k financování a lepší sdílení znalostí. Městská agenda funguje na bázi dvanácti tematických partnerství. Jak můžete vidět na obrázku níže, příklady dobré praxe do témat těchto partnerství velmi dobře zapadají.

Graf zobrazuje pouze nejvyšší tematické priority měst. Vzhledem k tomu, že jedním z kritérií pro výběr příkladů dobré praxe byl integrovaný přístup (klíčový princip URBACTu), znamená to, že každé město má i jiné tematické cíle, které do tohoto grafu nejsou zahrnuty.  Například projekt zaměřený na zaměstnávání migrantů bude klasifikován buď jako „pracovní místa a dovednosti“ nebo „začleňování migrantů“, ačkoliv se týká obojího.

Mezi další témata, která se prolínají napříč prioritami Městské agendy, patří „efektivní řízení měst“ a „rovnost pohlaví“.

Pokud jde o porozumění prioritám měst, jsou tato témata důležitá. Takže co můžeme říct o problémech, kterými se města zabývají v praxi? Jaké jsou výzvy, které se snaží tyto příklady dobré praxe překonat?

Během následujících měsíců bude OP URBACT významně propagovat příklady dobré praxe, aby se od nich mohla učit i další města a využít je k řešení problémů v jejich vlastním městě. Nyní uvádíme pouze pár příkladů, které osvětlí, co se skrývá za čtyřmi hlavními tématy.

Představení několika příkladů dobré praxe

Zde vám předběžně představíme krátký přehled pozoruhodných příkladů, které stojí za přečtení. Všechny detaily budou brzy zveřejněny na webových stránkách OP URBACT v databázi příkladů dobré praxe OP URBACT, kde jsou volně dostupné pro všechny.

Mouans-Sartoux: Kolektivní školní stravování

Mouans-Sartoux je malé město v regionu Alpes-Maritimes v jihovýchodní Francii. Od roku 1998 toto průkopnické město zkoumá vztahy mezi potravinami, zdravím a životním prostředím. V tomto městě s nesmírně vysokou cenou půdy a tlakem na městský rozvoj vznikla živá debata o využívání městské půdy a vztahu mezi městským a venkovským prostorem.

V roce 2017 již město poskytuje ve školách každý den jídlo, které je 100 % z místní produkce a organické. Dosažení tohoto stavu vyžadovalo zřízení městské farmy a zaměstnání dvou zemědělců, kteří pěstují zeleninu pro školní jídelny, což nyní z 85 % splňuje potřeby pro tři školy (cca 1000 jídel denně).  

Postupně se změnila pravidla pro zadávání veřejných zakázek tak, aby byla podpořena účast místních producentů ve výběrových řízeních. Město nyní pracuje na místním zemědělsko-potravinářském systému a vzdělávání za účelem šíření této iniciativy.

Antverpy: „Pop Up To Date“

Belgické město Antverpy je jedním z mnoha evropských měst, které se zabývá otázkou nevyužitých komerčních nemovitostí. Je také jedním z mnoha míst, které se snaží podporovat dočasné (tzv. „pop up“) přístupy. Jen málo z nich však vyvinulo sofistikovaný strategický přístup vhodný ke spojení těchto dvou přístupů. Město Antverpy to ještě vylepšilo tím způsobem, že zahrnulo propojení tvůrčích podnikatelů s volnými maloobchodními jednotkami s pozitivními a trvajícími účinky.

Integrovaný přístup se zapojením množství stakeholderů, který je využíván ve čtvrti Oud Berchem v Antverpách, se ukázal jako účinná a inspirativní metodika k přeměně nákupního prostoru, který ztratil hodnotu či využití, na živou osu kreativity. Úspěšnost přeměny volných maloobchodních celků je 70 %, přičemž 60 % celků je dlouhodobě pronajato a 10 % je prodáváno podnikatelům.

Gdaňsk: So Stay Hotel

Mnoho měst po celé Evropě bude zajímat projekt „So Stay Hotel“ fungující v polském městě Gdaňsk, který řeší problém s vytvářením pracovních příležitostí pro některé nejzranitelnější občany. V tomto případě Gdaňsk podporuje mladé lidi, kteří vyrůstali v dětských domovech a podobných zařízeních. Mnozí z nich mají totiž problémy s přechodem do trvalého zaměstnání. Projekt byl založen jako spolupráce mezi městy Gdaňsk a Nadací sociální inovace a je dobrým příkladem toho, jak městské úřady pracují v nových konfiguracích v mnoha částech Evropy.

Inovativní provozní model hotelu – první v Polsku – kombinuje tržní přístup se společenskou odpovědností. So Stay Hotel je provozován jako komerční ubytování a umožňuje mladým absolventům získat dovednosti, kvalifikace a pracovní zkušenosti v podpůrném prostředí. Poskytována je také podpora bydlení, která je důležitá při přechodu k nezávislému, dospělému životu.

Piraeus: Podpora podnikání a inovace v námořní ekonomice

Na námořní hospodářství se zaměřuje iniciativa Bluegrowth vyvinutá v Řecku ve městě Piraeus. Má formu soutěže zaměřené na podněcování podnikatelů k realizaci inovativních konceptů a rozvoj pracovních míst a služeb souvisejících s mořskými a sladkovodními zdroji. Úspěšné koncepty získají šestiměsíční podporu vývoje a inkubace, a zároveň přístup k zavedené síti odborných znalostí místního námořního hospodářství. Tento přístup pomohl formálně posílit lidský ekosystém (partneři, sponzoři, poradci, akademická obec) kolem „modrého hospodářství“ v největším přístavu v Řecku.

Úspěchy iniciativy byly již uznány námořní cenou EU. K dnešnímu dni společnost Bluegrowth podpořila založení deseti začínajících firem a vytvořila 55 pracovních míst.

Santiago di Compostela: Tropa Verde, odměňování za recyklaci!

Model Tropa Verde vyvinutý ve španělském městě Santiago di Compostela úspěšně posunul postoje občanů k odpadům. Příběh začíná v roce 2015, kdy místní průzkum ukázal vysokou míru neochoty k recyklaci odpadů. Mezi zjištěné překážky patřil nedostatek informací a žádná kultura recyklace ve městě. Jako řešení vytvořil městský úřad webovou platformu – online hru spojenou s odměnami od místních maloobchodníků. Tento krok se ukázal jako transformační v tom smyslu, že změnil uvažování místních lidí.

Do dvou let míra recyklace ve městě vzrostla. Během tohoto období nabídlo více než 115 sponzorů přes 800 odměn, od ubytování v hotelu až po kosmetické procedury. Ty byly rozdány za více než 16 000 činů občanů v oblasti recyklace. Prostřednictvím workshopů, pouličních akcí a propagačních aktivit se rozšířilo povědomí o třídění odpadu. Zaneprázdněny byly také školy, které recyklovaly tisíce litrů kuchyňského oleje a více než 3000 domácích spotřebičů. A tento postup se šíří dále – nejméně do dalších šesti španělských měst, které již model Tropa Verde používají.

Ostrava: Participativní přístup ke Strategickému plánu rozvoje města

Zapojení občanů bylo a je prioritou města Ostravy. Stejně jako mnoho měst i Ostrava zkoumá efektivní způsoby, jak aktivně zapojit místní občany do svých rozhodovacích procesů. V roce 2016 proto vyvinula proces zapojování občanů do vývoje Strategického plánu rozvoje města na období 2017-2033, v rámci kampaně "fajnOVA" (tedy "fajn Ostrava"). Cílem bylo zvýšit ztotožnění se obyvatelů města s tímto plánem a jejich angažovanost v tomto procesu.

S využitím široké škály nástrojů se do tohoto procesu zapojilo 250 odborníků z různých oborů městského rozvoje a zároveň na 20 000 obyvatel a návštěvníků města. Tato iniciativa znamená pro Českou republiku průlom v oblasti participačních procesů s rozsáhlými a pozitivními budoucími dopady.

Velká konkurence při udělování ceny „Město s dobrou praxí OP URBACT“

Kromě 97 schválených příkladů dobré praxe se do závěrečné skupiny bohužel nedostalo mnoho dalších zajímavých nápadů. Díky mnoha vysoce kvalitním žádostem byla konkurence velká. Modely vytápění čtvrti v Iasi, digitální projekt Niort a projekt Gaia z Portugalska jsou vynikajícími příklady a OP URBACT doufá, že mnohá z těchto měst budou mít možnost se v budoucnu podílet na aktivitách programu.

Co se bude dít dál?

Prozatím se zaměřme na 97 příkladů dobré praxe vybraných nezávislým expertním panelem OP URBACT.
V nadcházejících týdnech a měsících budou novinky a analýza příkladů dobré praxe – osvědčených postupů sdíleny na webových stránkách OP URBACT, blogu, sociálních sítích a také prostřednictvím pořádaných akcí, abychom oslovili široké a rozmanité publikum zúčastněných stran.
 

Takže buďte v nadcházejících měsících na pozoru a dozvíte se více!

http://urbact.eu/good-practices/home