Zdraví ve veřejném prostoru: fyzicky nečinní občané jako výzva pro města

Co města činí, aby byli jejich občané aktivnější?

Mnoho měst po celém světě rozpoznalo nutnost naléhavě jednat v souvislosti s fyzickou aktivitou svých občanů, stejně tak jako konkurenční výhodu, která pramení z toho, řešit toto téma jako prioritu. Některé obce, města, soukromé společnosti a výzkumné instituce v posledních letech přijaly konkrétní plány a navrhly strategie s cílem propagovat fyzickou aktivitu v městském prostředí.

Po intenzivní vlně kritiky a skandálů kolem dětské práce, se v rámci své ‚společenské odpovědnosti firem‘ (the Corporate Social Responsibility) nadnárodní společnost Nike Inc. US přiklonila směrem k sociálněji smýšlejícím podnikům: v roce 2012 společnost Nike zveřejnila zprávu nazvanou „Navrženi k pohybu (Designed to Move)“, což je globální iniciativa vytvořená s cílem obrátit trendy a zařadit fyzickou aktivitu zpět do běžného života. Zpráva varovala, že „pokud nebudou přijata žádná opatření, polovina čínské a americké populace spolu s třetinou britské a brazilské populace v celkovém počtu 1 miliardy lidí bude do roku 2030 fyzicky nečinných.“ Toto inspirovalo mnoho měst po celém světě k prvním krokům.

Brzy po vydání této zprávy, město New York reagovalo zveřejněním svých Pokynů pro tvorbu míst podporujících fyzickou aktivitu občanů (Active Design Guidelines for New York City) koordinované Centrem pro aktivní design (Centre for Active Design) – neziskovou organizací, která se zavázala při navrhování budov, ulic a čtvrtí považovat za hlavní prioritu zdraví a fyzickou aktivitu.

Velká Británie, inspirovaná zprávou Navrženo k pohybu (Designed to Move), v roce 2014 vytvořila komisi pro fyzickou aktivitu (All-Party Commission on Physical Activity), která zavádí nový přístup k řešení problému s nedostatečnou aktivitou na národní úrovni. Klade důraz na práci napříč sektory a podařilo se jí vytvořit celostátní koalici s předními organizacemi třetího sektoru, jako je například Britská kardiologická nadace (British Heart Foundation) nebo Nadace pro mladistvé (Young Foundation). Ze stejných důvodů v roce 2014 zahájila Rada pro design (Design Council) iniciativu ‚Active by Design‘. Jejím cílem je pomoci národním a místním samosprávám, developerům, designérům a komunitám podpořit aktivní životní styl tím, že poskytuje vedení, školení a podporu projektům na nově navržená místa a přepracování stávající infrastruktury.

Kromě těchto zmíněných koalic a iniciativ dělají první kroky ve Velké Británii také ostatní městské úřady. Například Liverpool vyvinul mezirezortní strategii pro boj s podprůměrnou délkou života a nízkou fyzickou aktivitou. Zatímco Edinburgh rok od roku postupně investuje do aktivit na podporu cyklistiky, londýnské čtvrti prosazují jako limit pro jízdu maximální rychlost 20 mil za hodinu (asi 30 kilometrů za hodinu), aby podpořili aktivní způsob přepravy.

V Evropě je měřítkem pro města v oblasti prosazování aktivní životní strategie Kodaň. Ta je charakteristická svým experimentálním, neotřelým uvažováním. Město úzce spolupracuje s akademickou obcí a třetím sektorem, jako například s Nadací pro kulturu a sport (Foundation Culture and Sport) a Centrem pro sport a architekturu (Centre for Sport and Architecture), sídlící na fakultě architektury na univerzitě v Kodani. Centrum pro sport a architekturu (Centre for Sport and Architecture) bylo mezi prvními, kteří vypracovávali pokyny pro lepší začlenění sportu do obydleného prostředí. Jejich Zpráva pro aktivní architekturu (Activating Architecture Report) (2012) představuje několik osvědčených postupů, užitečných opatření a všedních nápadů na vylepšení obydleného prostředí. Výsledky investic měst do pohybových aktivit ve veřejných prostranstvích jsou již viditelné. V Kodani bylo od roku 1970 zvýšení investic do veřejného prostoru přímo spojeno s růstem počtu cyklistů o 65 % a výrazným poklesem jak množství, tak rychlosti automobilové dopravy. Kodaň se také zabývala průkopnickou prací na vývoji metod, aby oslovila nejzranitelnější skupiny, včetně etnických menšin.

Vedle hvězdných příkladů existuje mnoho měst, která vymýšlejí, praktikují a kreativně otevírají prostory pro kolektivní pohybové aktivity, často s nevelkým množstvím financí, ale za to se silou nových myšlenek.

Zdraví, sport a územní plánování v síti OP URBACT Vital Cities

Síť Vital Cities se zabývá tím, jak navrhovat nebo upravovat veřejná prostranství pro sportovní využití k podpoře zdravého životního stylu, se zaměřením na zanedbané obytné čtvrtě. Partneři Vital Cities se domnívají, že místo přivádění neaktivních občanů do sportovních zařízení, by měla být veřejná prostranství proměněna na nízkoprahová zařízení, kde se budou všichni občané moci zapojit do pohybových aktivit. Příležitosti pro naplňování těchto potřeb mají být utvářeny blízko míst, kde lidé žijí a tyto úpravy mají zároveň pomoci vytvářet čistší a bezpečnější prostředí s větším množstvím zeleně, které bude umožňovat aktivity občanů.

Síť Vital Cities určila pět klíčových témat, na které se zaměří v průběhu procesu učení: (1) identifikace komunitních iniciativ (2) IT návrhy k přeprojektování veřejných prostranství v souvislosti s volnočasovými sportovními aktivitami, (3) lepší sladění městských služeb na podporu zdravého životního stylu, (4) navrhování inovativních pohybových aktivit za účelem propagace sportu ve veřejných prostranstvích a (5) organizování inovativních událostí na podporu zdravého životního stylu. Partnerská města ve Vital Cities už mají zkušenosti s plánováním fyzických aktivit ve veřejném prostranství: jejich zkušenosti ukazují, co města dělají a co by dělat měla.

Nápady těch, kteří se zasazují o změny v Ústí nad Labem (Česká republika)

Město Ústí nad Labem praktikuje dva zajímavé postupy podporované jednotlivci, které vycházejí z kontextu místní komunity. Jejich nápady jsou jednoduché a efektivní a lze je snadno převzít a přizpůsobit je dle kontextu.

První z nich je ZŠ Předlice, jejíž žáci pochází především z romské komunity. Ředitel této školy, Martin Košnar, je kultovní sportovní postavou – je to úspěšný silový trojbojař, což je zřejmé už při návštěvě jeho místnosti plné trofejí. Jeho fyzický vzhled může být v tomto drsném prostředí výhodou, nicméně díky svému vlídnému a citlivému způsobu vystupování se mu podařilo získat dodatečné investice pro sportoviště a další kapacity pro ostrahu (prostřednictvím aktivit na podporu zaměstnanosti). Díky tomu mohou venkovní sportoviště zůstat otevřená i po skončení vyučování, což podněcuje rodiče, aby trávili čas aktivně společně se svými dětmi. Tento krok měl úspěch a je komunitou velmi oceněn.

Druhým z postupů je stezka „6 minut pro zdraví“. Kardioložka z místní nemocnice v průběhu času zjistila, že lidé přicházejí na vyšetření za účelem zjištění svého fyzického stavu souvisejícího s funkcí srdce, plic a tepen často pozdě. Iniciovala zřízení stezky „6 minut pro zdraví“ ve volně dostupném městském parku, kde si občané mohou sami ověřit svou kondici. Trasa cesty se skládá z milníků – ukazatelů vzdálenosti – a hodin, které plní funkci stopek, za účelem sledování výkonu jedince na trati. Ten v tomto veřejně přístupném prostranství jednoduše začíná chůzi nebo běh po trase s využitím hodin jako stopek nastavených na dobu 6 minut. Prostřednictvím milníků může sledovat překonanou vzdálenost.  Při čtení informačních tabulí pak dostane informaci o svém zdravotním stavu. Jsou zde k dispozici také telefonní čísla a webové stránky, na kterých mohou lidé kontaktovat lékaře. Finanční prostředky pro tento projekt pochází od zdravotních pojišťoven a z rozpočtu iniciátorů,  vybavení a prostor poskytlo město.

Využití neobvyklých ploch pro sportovní účely: nápad města Horten (město ležící ve Vestfoldu, které je partnerem Vital Cities)

Kvůli mrazům a velkému množství sněhu nebylo ve městě Horten během zimy využíváno parkoviště. Město proto přišlo s myšlenkou proměnit tento prostor na neobvyklé místo pro bruslení. Tento postup je jednoduchý a nevyžaduje téměř žádné náklady. Nejprve byl z povrchu parkoviště odstraněn sníh a potom byla čistá plocha parkoviště pokryta vodou, která se záhy proměnila na silnou vrstvu ledu. Takto vzniklo úžasné kluziště přímo v centru města. Místní občané byli zpočátku překvapeni, pak však začali ledovou plochu využívat v průběhu dne i v noci. Město poskytlo pro večerní bruslení speciální osvětlení a skupina dobrovolníků rozdávala brusle těm, kteří je neměli. „Bylo úžasné vidět, jak lidé vítají úpravu prostoru na sportoviště. Z parkoviště se stalo nové místo pro setkávání dětí různých věkových kategorií i pro jejich rodiče. Kluziště je zdarma a je otevřené pro všechny až do 10 hodin večer. (...) Je to také místo, které podporuje integraci. Nově příchozí lidé jako např. uprchlíci přijíždí do Norska, aniž by zažili takové chladné zimy, a zde si mohou s místními vyzkoušet svůj první trénink bruslení.“ (Helge Etnestadt, město Horten)

Iniciativa ‚Active Parks‘ v Birminghamu

Město Birmingham, které při sčítání lidu vyšlo jako jedno z nejchudších oblastí ve Velké Británii s velkou komunitou migrantů, se musí vyrovnávat s vážnými problémy v souvislosti s velkými rozdíly v předpokládané délce života a zdravotním stavu svých občanů, které závisí na oblasti, v jaké v Birminghamu žijí. Aby překonal tento problém, rozhodl se Birmingham změnit způsob, jakým bude dodávat sportovní služby. Nebude už budovat nová, finančně náročná zařízení, ale spíše se zaměří na využití už postavených sportovišť. Toto rozhodnutí je také důsledkem rozpočtových škrtů v období úsporných finančních opatření. V důsledku tohoto rozhodnutí se Birmingham rozhodl zavést program ‚Active Park‘ s aktivitami zdarma ve více než 80 parcích a na travnatých plochách po celém městě.

Program ‚Active Parks‘ v Birminghamu nabízí např. Zumbu a Thai Chi v různých parcích po celém městě s cílem povzbudit občany, aby si aktivitu užívali ve společenské atmosféře, kde je každý vítán. Cílem programu je řešit zdravotní, finanční a sociální začlenění a nerovnosti etnických menšin. Dále program pomáhá uvést dříve málo využívané parky do provozu. Liz je dobrovolnicí v parku Cotteridge už po více než 25 let. Ona, stejně jako mnoho dalších občanů, vidí parky jako přínos pro komunitu  a působí jako ochránce místního prostředí.

‚Active Parks‘ – v současnosti již silná značka – je řízena a spravována institucemi ‚Wellbeing Service‘ a ‚Birmingham Open Spaces Forum‘, prostřednictvím jejich zástupců a vyškolených vedoucích. V rámci programu probíhá úspěšná spolupráce různých stakeholderů ze strany organizací veřejného sektoru, nevládních organizací a soukromých společností. Služba ‚Parks and Ranger‘, různí dobrovolníci a skupiny ‚Friends of Parks‘ podporují program, přičemž jim více než osmdesátiletá okouzlující dáma servíruje tradiční anglický čaj. Od roku 2014 se akcí v 80 parcích účastnilo 114,000 lidí. Více než polovina z nich žije v nejchudších oblastech Birminghamu. Tento projekt je financován birminghamskou městskou radou, prostřednictvím organizace ‚Sports England‘ a programem ‚Coca-Cola Zero Parklives‘.

Zdraví ve městech a Městská agenda pro EU

Výzva, kterou představuje nedostatečná fyzická aktivita občanů, souvisí  se  strategiemi jako je kompaktní a smíšené městské plánování nebo podpora aktivní a veřejné dopravy a vztahuje se ke strategiím v oblasti informačních a komunikačních technologií a sociálních služeb. Řešení této výzvy lze považovat za komplexní a integrovaný úkol, který vyžaduje zapojení většího počtu stakeholderů i zapojení více úrovní veřejné správy, spolu s pevným partnerstvím na místní úrovni.

Přidáme-li finanční dopady a osobní důsledky, je poněkud překvapivé, že ‚zdravotní stav a fyzická aktivita‘ ještě nejsou výslovně zahrnuté v Městské agendě (UA). Je zřejmé, že mnohá z témat, které UA zahrnuje, ovlivňují zdraví, např. kvalita ovzduší ve vztahu k respiračním onemocněním nebo ekologicky šetrné formy dopravy či bydlení se svým vlivem na zdravý a aktivní životní styl. Kromě toho, zranitelné skupiny žijící v městské chudobě se řadí mezi méně zdravé, než je průměr, a to z celé řady důvodů, mimo jiné kvůli kvalitě potravin a nedostatečné fyzické aktivitě. Poskytování adekvátní zdravotní péče také patří mezi narůstající problémy měst přijímajících uprchlíky. Sport a fyzická aktivita ve veřejném prostranství mohou posloužit jako vhodný nástroj k usnadňování krátkodobé i dlouhodobé integrace.

Zkušenosti měst sítě Vital Cities ukazují, že je nezbytné ve městech prosazovat zdraví a fyzickou aktivitu a podnítit i širší evropskou diskuzi na toto téma jako nedílnou součást výzvy, kterou je třeba v blízké budoucnosti řešit.