Rozhovor s projektovou a finanční manažerkou Lucií Noswitz o zapojení do projektu RetaiLink

POČÁTKY PROJEKTU?

• Mohli byste ve stručnosti popsat, jaké byly motivy, že jste se rozhodli připojit právě k této síti? Co bylo pro Vás impulzem pro zapojení do programu URBACT?

Město Liberec, jako jediné z pěti největších měst v ČR dosud nemělo zkušenost se zapojením do projektu realizovaných z programu meziregionální spolupráce, jako je např. URBACT. Hlavním motivem části politické reprezentace města bylo získat příležitost vyměňovat si zkušenosti s ostatními evropskými městy, posílit kvalitu strategického řízení a především se důsledně zamyslet nad revitalizací městského centra s přispěním těch, kteří na území městského centra již podnikají nebo se aktivně podílejí na tvorbě společenského života města. Vylidněné centrum a upadající maloobchod naše město velmi trápí a do této doby jsme nebyli schopni tento problém efektivně řešit. 

• Pro případné budoucí zájemce: jakým způsobem jste se vlastně k síti připojili?

V našem případě jsme se o příležitosti zapojit se do sítě měst dozvěděli díky externímu expertovi, který se věnuje přípravě i realizaci tohoto typu projektů řadu let a má dostatek kontaktů. Znal potřeby a priority našeho města. Jakmile se vedoucí partner obracel na své evropské kontakty ve snaze doplnit své partnerství, náš externí kolega nás doporučil a pomohl nám zajistit úvodní administrativu spojenou se zapojením do partnerství. 

• Jak vypadá vaše tematická partnerská síť? Která další evropská města jsou zapojena? 

Naši partnerskou síť tvořilo celkem 10 partnerskými městy ze západní, střední i východní Evropy. Jedná se o velmi různorodou paletu měst, avšak v mnohých oblastech sdílíme stejné problémy a výzvy. Všichni se tak od sebe můžeme navzájem učit a vyměňovat si své zkušenosti. Do projektu byla zapojena města Igualada (Španělsko), který vystupuje v pozici vedoucího partnera projektu. Dalšími městy byly: Basingstoke (Velká Británie), Šibenik (Chorvatsko), Romans (Francie), Hengelo (Nizozemí), Hoogeveen (Nizozemí), Bistrita (Rumunsko), Fermo (Itálie), Pecs (Maďarsko).

JAK PROJEKT PROBÍHAL?

• V rámci spolupráce v síti jste se věnovali oživení městského centra. Jaké jsou vaše poznatky v této oblasti? Čeho jste dosáhli? Co jste se naučili od ostatních měst? 

V prvé řadě jsme se naučili participativnímu přístupu, kdy do hledání a tvorby strategického řešení zapojíme všechny klíčové hráče. Dále nás mile překvapila metodika URBACTu, která je přenositelná a využitelná i při přípravě a realizaci jiných projektů. 
V rámci našeho projektu se nám podařilo definovat bariéry v oživení městského centra v našem městě, jeho příčiny a důsledky. Současně jsme pochopili další kauzality a synergické efekty našeho projektu s projekty jinými. Od ostatních projektových partnerů jsme se naučili, jak může spolupracovat město a maloobchod nebo jaké existují fungující modely asociací maloobchodu. Díky tomu jsme vytvořili model, který bude vyhovovat našim místním podmínkám. Získali jsme poznatky, jak designovat městské centrum tak, aby se lidé ve veřejném prostoru cítili dobře. Zjistili jsme, proč se tak zatím neděje a co je potřeba změnit. Díky zkušenostem našich partnerů a radám evropských expertů jsme pochopili, jak provázáním kulturního programu organizovaným městem, přehodnocením využívání veřejného prostoru, propojením jednotlivých funkčních zón centra města a cílenou spoluprací s maloobchodem, oživíme městské centrum a využijeme našich konkurenčních výhod. 

• Co se v rámci projektu povedlo?

Mobilizovat akceschopnou skupinu aktivních lidí, a to jak na straně města a veřejné správy, tak také zástupce maloobchodu, univerzity a liberecké subkultury. Tato skupina se stala hnacím motorem pro další spolupráci a oporou pro realizaci jednotlivých opatření. Vytvořili jsme partnerství města a lokálního malého podnikání. Pochopili jsme komplexní problém, který naše centrum sužuje. Mezi politiky se nám podařilo téma maloobchodu a prosperity centra otevřít. V komunálních volbách se u většiny volebních stran objevuje cíl péče a rozvoj lokálního maloobchodu. Univerzita a její studenti se zapojili do dalších analýz maloobchodní nabídky, současných trendů a zpracování designu centra města prostřednictvím svých diplomových prací. Konkrétní zadání bylo připraveno ve spolupráci s odborem strategického rozvoje města. 

• Jak probíhala spolupráce s Lead partnerem a s Lead expertem?

Vedoucím partnerem našeho projektu bylo španělské město Igualada, který zastupuje náměstkyně primátora pro ekonomiku a mezinárodní vztahy Angels Chacón. Vedoucím expertem byla španělská expertka na integrovaný městský rozvoj a veřejnou správu Mireia Sanabria, která spolupracuje s programem URBACT již řadu let. 
Za projektové a finanční řízení projektu včetně požadavků na povinnou publicitu projektu je zodpovědný vedoucí partner, který koordinuje veškeré tyto aktivity společně se všemi zástupci projektových partnerů prostřednictvím WebEx setkání, Skype rozhovorů a e-mailové komunikace. V rámci programu nadnárodních setkání je vždy naplánován blok, který vede vedoucí partner projektu a seznamuje všechny projektové partnery o všech potřebných krocích a náležitostech, které jsou za dané reportovací období potřeba zajistit a zrealizovat. 
Vedoucí expert výrazně napomáhá všem projektovým partnerům při přípravě a realizaci obsahové stránky projektu, konzultuje jednotlivé kroky všech partnerů při přípravě integrovaného akčního plánu a sleduje výstupy všech partnerů v průběhu celého projektu. Současně také poskytuje metodickou pomoc při přípravě nadnárodních setkání, setkáních místní podpůrné skupiny a přípravě integrovaného akčního plánu.   

• Jak probíhala spolupráce s ostatními městy? Co vás zaujalo na mezinárodních setkáních sítě? – Která praxe z partnerského města se Vám jevila jako inspirativní? Jakým způsobem byste mohli tyto poznatky využít?

Velmi si vážíme našich projektových partnerů. Dá se říci, že od každého z nich jsme se inspirovali něčím jiným. Stali jsme se profesními přáteli. Zdůraznila bych pak velkou inspiraci pro naše město, účast na nadnárodním meetingu ve španělské Igualadě v červnu 2016 během festivalu REC. Jedná se o tzv. pop-up festival pořádaný dvakrát do roka v místních brownfieldech, který neuvěřitelným způsobem oživuje jinak „vyhaslou“ část města. V holandském Hoogeveen pak pro oživení centra pořádají tzv. Supersaturdays, tedy nákupní soboty na určité téma (knižní sobota, kulinářská sobota atd.). Od britského partnera jsme se učili jak namodelovat asociaci maloobchodu a budoucí platformu spolupráci s městem. Všechny tyto zkušenosti z ostatních měst bychom rádi implementovali a přizpůsobili našim podmínkám. Od našich holandských partnerů jsme se učili jakým způsobem nakládat s veřejným prostorem a územním plánováním. Spolupráce probíhala na základě e-mailové komunikace a skype hovorů. Nejdůležitější však byla nadnárodní setkání, která byla velmi intenzívní a domů jsme se vraceli vždy motivovaní do další práce a s hlavou plnou nových nápadů. 

• Jaké bylo složení vaší Místní podpůrné skupiny? Jakým způsobem jste měli nastavenu spolupráci (např. měli jste pravidelná setkání)? Jak jste motivovali externí partnery k účasti v ní?

V počátcích projektu jsme skupinu tvořili převážně pouze z maloobchodníků, kteří působí v centru města. S postupem času jsme „přibrali“ i aktivní jedince, kteří sice nevlastní přímo obchod v centru, ale jiným způsobem pozitivně ovlivňují život ve městě. Byli to zástupci subkultury centra města, kteří v centru města realizují zajímavé projekty. Přizvali jsme i zástupce univerzity – katedry retailu a marketingu. Později se do našich setkání zapojili i zástupci z různých odborů města a obchodní hospodářská komora. Scházeli jsme se jednou za 2 měsíce. Motivací pro členy naší skupiny byla nabídka otevřeného dialogu s městem, které dosud působilo jako ‚zlý‘ a ‚zájem nemající‘ subjekt veřejné správy. Pro některé byla jistě motivací možnost setkat se i s ostatními členy podpůrných skupin z ostatních evropských zemí na nadnárodních meetinzích. Vyměňovali si zde své zkušenosti z podnikání a navazují nové kontakty.

• Jaké bylo organizační zajištění Vašeho zapojení do projektu? Kolik se mu věnovalo osob, přibrali jste nové kolegy?

Projektový tým se skládal ze dvou členů. Z projektového a finančního manažera projektu a manažerky pro komunikaci. S kolegyní jsme na projektu pracovaly nad rámec svých pracovních úvazků pro odbor strategického rozvoje a dotací. Průměrně jsme každá za měsíc odpracovaly poctivých 25 – 35 hodin. Vždy jsme měly napilno, ale další kolegy do týmu přibírat nebylo třeba. 

• Výstupem sítí jsou tzv. místní akční plány měst, ve kterých města zpracují integrované řešení daného problému na místní úrovni. Můžete popsat, jak jste k jeho tvorbě přistupovali? Jak jste využili Místní podpůrnou skupinu? Zapojili jste do jeho tvorby jiné aktéry a jak?

Místní podpůrná skupina byla pro nás velice cenná a klíčová vzhledem k jejich praktickému přístupu a reálným zkušenostem z dané problematiky. Postupovali jsme dle metodiky programu URBACT, dle našich znalostí, které jsme měli možnost načerpat v rámci URBACT Letní univerzity v Rotterdamu a také dle rad a doporučení naší vedoucí expertky. Mnohé rady a metodika nám ušetřily spoustu trápení, neboť mnohdy není jednoduché přetransformovat negativní atmosféru skupiny tak, aby s vámi vytvářela kreativně řešení. S podpůrnou skupinou jsme definovali problém, stanovili jeho příčiny a načrtli cíle, oblasti a později i konkrétní opatření. Podpůrná skupina s námi kráčela a schvalovala veškeré naše dílčí kroky projektu. Z podpůrné skupiny se podařilo transformovat jádro budoucí asociace maloobchodu.
V průběhu projektu jsme pochopili, že musíme vzít do diskuze i univerzitu, která pro nás může být do budoucna zdrojem dat a informací o tom, jak si naše centrum města vede a jak se nám daří naplňovat naše cíle. Univerzita byla ráda, že se může přiblížit praxi a řešit reálné problémy svého města. Obchodní hospodářská komora se stala naším strategickým partnerem pro další spolupráci a potvrzovala naše tvrzení a navrhovaná řešení. 

• Jakým způsobem byla do projektu zapojena veřejnost?

Část veřejnosti byla do projektu zapojena prostřednictvím analýzy maloobchodní nabídky, kterou pro projekt zpracovala univerzita. Dále byla veřejnost průběžně seznamována s průběhem a výstupy projektu díky tiskovým zprávám, článkům uveřejněných na webových stránkách, sdílených příspěvků na sociálních sítích, novinovým článkům a reportážím pro regionální zpravodajství. 

• Jakým způsobem jste spolupracovali s Národním kontaktním místem? 

Národní kontaktní místo organizovalo užitečné semináře, které napomohly k lepšímu pochopení a koordinaci aktivit, projektovému a finančnímu řízení projektu. Vděční jsme byli především za zprostředkování zpětné vazby po našich prvních zkušenostech s kontrolami CRR našich výdajů. Pomohlo nám řešit naše společné problémy v rámci projektového řízení a nalézt s kontrolory systém, který byl pro obě strany nejefektivnější. Zástupci Národního kontaktního místa se také aktivně zúčastňovali nadnárodních setkání, která se uskutečnila jak u nás v Liberci, tak i v zahraničí. Současně nás podpořili při závěrečné akci k projektu v Liberci. 

• Jakou zkušenost máte s Letní univerzitou programu URBACT, která proběhla v srpnu 2016 v Rotterdamu?

Na Letní univerzitě URBACT jsme byly poprvé a za náš projektový tým můžeme říci, že celá univerzita byla na velmi vysoké úrovni a velmi inspirativní. Setkali jsme se s podobně smýšlejícími lidmi, kterým také záleží na rozvoji jejich města. Získaly jsme cenné informace, podklady a praktické zkušenosti, jakým způsobem k našim projektům přistupovat. Díky případům dobré praxe jsme měly příležitost načerpat i inspiraci pro naše města v mnoha oblastech městského udržitelného rozvoje. Můžeme směle všem doporučit!

• Jakou máte zkušenost s Festivalem měst v Tallinnu, který proběhl v říjnu roku 2017?

Festival měst byl více zaměřen na prezentaci příkladů dobré praxe a to, čemu se různá města v Evropě věnují a řeší. Pro mě, projektového manažera, to byla bezesporu velmi zajímavá zkušenost. Bylo možné diskutovat o zapojení do dalších projektů, které souzněly s potřebami našeho města. Bohužel jsem na Festival měst přijela s informací, že další zapojení do mezinárodního projektu je politicky neprůchozí. Mrzelo mne, že se Festivalu měst nezúčastnil nikdo z libereckých radních, aby mohli získat zkušenost s tím, jak Evropa pracuje, jak funguje evropský městský rozvoj a na jakých skvělých věcech se dá spolupracovat a rozvíjet je. Tato zkušenost je nepředatelná. 

IMPLEMENTACE

Předpokládáte, že projekt bude mít nějaké pokračování? Budou na něj navazovat nějaké aktivity? Jakým způsobem byste Vaše poznatky a výstupy z projektu chtěli využít dále? Máte již konkrétní plán na implementaci LAP?
S vedoucím odboru strategického rozvoje a dotací si plně uvědomujeme zodpovědnost, kterou máme a neumíme si představit, že zklameme naše nové partnery z asociace maloobchodu, univerzity a široké liberecké subkultury. Na realizaci našich cílů a našich aktivit budeme postupně pracovat. Bohužel se v průběhu projektu stal pojem „RetaiLink“ díky politickým bojům kontroverzním heslem pro cestování úředníků. Nicméně, snahou odboru strategického rozvoje a dotací bude i nadále implementovat jednotlivé aktivity akčního plánu, a to ať už pod hlavičkou projektu „RetaiLink“ nebo pod hlavičkou individuálních projektových záměrů. I díky tomu byl v souvislosti s akčním plánem zpracován také komunikační plán, který si klade za cíl budovat pozitivní značku projektu.

• Předpokládáte zapojit aktéry do jeho implementace?

Ano, každá naplánovaná aktivita má určeného hlavního garanta a další partnery implementace. 

• Jaké předpokládáte problémy/výzvy při jeho implementaci?

Náš akční plán sestává z aktivit, které jsou poměrně snadno implementovatelné a pak také z těch, které jsou možné pouze za přispění politické podpory a vedení úřadu. Jsme připraveni druhou skupinu aktivit nadále vysvětlovat a objasňovat očekávané benefity. Jsme si však vědomi, že bude zapotřebí více času, než dosáhneme cíle. 

• Jaké předpokládáte financování aktivit z LAP?

Jedná se o mix různých zdrojů. U některých aktivit budeme usilovat o externí financování z dotačních programů, u dalších uvažujeme o financování z vlastních zdrojů či zdrojů financování našich partnerů (např. krajská obchodní hospodářská komora). Mnohá opatření jsou však „zadarmo“, neboť jde jen o nastavení lepší spolupráce klíčových aktérů nebo opatření, která město již realizuje, avšak nyní by díky znalosti problému mohlo dojít k efektivnější alokaci vynakládaných prostředků. 

REFLEXE

• Co Vám program osobně (koordinátorům) dal?

Profesní přátelství napříč Evropou. Možnost experimentovat a hledat nová řešení. Zpětnou vazbu na moji práci. Zlepšila jsem angličtinu a naučila se pracovat v mezinárodním projektovém týmu za pomoci různých chytrých komunikačních aplikací a nástrojů. Nadhled a motivaci pro další práci. Poznání, že městský rozvoj je to, co není jen práce, ale co mne také velmi baví.  

• Co dal Vašemu městu?

Jak se dělá městský rozvoj na evropské úrovni. Získali jsme zkušenosti s tím, jak nacházet efektivnější řešení na výzvy našeho města. Dozvěděli jsme se, na čem pracují jiná česká města a další podobně velká města v Evropě. Kontakty na evropské experty na městský rozvoj. První akční plán pro prosperitu městského centra a maloobchod.