Pět způsobů jak podpořit integrovaný přístup ve vašem městě

Pojem integrace je zapeklité slovo. Těžko vysvětlitelné, každý si pod tímto pojmem představí něco trochu jiného. Třetí „City Lab“ OP URBACT III spojil ve Varšavě představitele měst a tvůrce městských politik, aby společně tento záludný princip prozkoumali. 

Co integrace pro města znamená a co máme na mysli integrovaným přístupem k udržitelnému rozvoji měst?

Výstupy z této „laboratoře“ budou zohledněny při obnovení Lipské charty v rámci německého předsednictví EU v roce 2020.

Jaké výstupy máme na mysli?

1. Upravení hodnot a nalezení nového způsobu měření úspěchu

V současné době vypadá svět jinak, než tomu bylo v roce 2007, kdy byla vydána Lipská charta. Od té doby jsme byli svědky globální finanční krize, digitální revoluce a rostoucí globalizace. Viděli jsme také vzestup populismu a roztříštění důvěry mezi veřejností a politiky. Mnoho evropských měst bojuje s prohlubujícími se nerovnostmi.

Se vstupem do další dekády očekáváme, že města přijmou „obvyklý“ přístup nebo se spíše ocitneme na rozcestí? Noví ekonomičtí experti, jako je Kate Raworth, vytváří alternativní ekonomický rámec, který zpochybňuje staré předpoklady. Její přístup „Donut Economics“ ohraničuje naši hospodářskou činnost v rámci životního prostředí a vyvolává otázky, které by mělo každé město zvážit.

Kate uvádí sedm způsobů, jak myslet jako ekonom 21. století. Prvním je změna cíle. Města v celé Evropě, včetně Stockholmu (Švédsko), Amsterdamu (Nizozemsko) a Berlína (Německo), zkoumají tyto nové nápady a snaží se přetvořit naši myšlenku na úspěšná integrovaná města.

2. Dvojjazyčnost a otevřenost

Účastníci City Labu diskutovali o faktorech vedoucích k nedůvěře mezi občany a vládou. Zmiňovali použití úředního jazyka, který odcizuje lidi, a zároveň impersonalizaci služeb prostřednictvím technologií. Čistým efektem je bariéra mezi lidmi a službami, které jejich daně financují.

Města zkoumají způsoby, jak tyto výzvy řešit. V předchozí síti OP URBACT povzbuzoval starosta Amersfoortu (Nizozemsko) zaměstnance radnice, aby vystoupili zpoza svých stolů, aby se mohli přímo spojit s občany. Mluvil o otevřenosti státních úředníků, jelikož práce na úřadě může vytvářet bariéry. Ve skutečnosti jsou úředníci součástí komunity; jsou to rodiče, sousedé a občané jako všichni ostatní. To však vyžaduje posun v myšlení některých úředníků, je tedy nutné je podpořit a povzbudit.

Město Łodz (Polsko) přijalo tento koncept při regeneraci městské části, která je charakteristická bytovými domy postavenými na konci 19. století. V rámci této citlivé práce město přijalo a vyškolilo velký tým místních zprostředkovatelů, kteří doslova propojovali sousedství s úřadem. Tento element jejich dobré praxe je jednou ze složek, které se přenášejí do měst v síti Urban Regeneration Mix, s dalšími partnerskými městy Záhřebem (Chorvatsko), Bragou (Portugalsko) a Toulouse (Francie). Městské úřady příliš často zadávají tuto zakázku externě třetím stranám a při této příležitosti nevyužívají možnost budovat vlastní kapacity a zkušenosti doma.

3. Využití síly veřejných výdajů

Making Spend Matter je Síť přenosu OP URBACT III zaměřená na mobilizaci významné síly veřejných výdajů za účelem dosažení místního dopadu. 

Výchozím bodem je uznání významného rozsahu veřejných rozpočtů a jejich významu pro místní ekonomiky. Tento přístup, který využívají v Prestonu ve Velké Británii, zahrnoval získání lepšího přehledu o tom, co se utrácí, kde a s kým.

Během této počáteční fáze město zaznamenalo nárůst veřejných výdajů s dodavateli založenými na Prestonu z 5% na 18% a podíl vynaložený s regionálními dodavateli se zvýšil z 39% na 79%. Model zahajuje analýzu místních výdajů a v současné době přenáší tento přístup prostřednictvím sítě sedmi dalších partnerských měst. Přístup z definice vyžaduje, aby veřejní partneři spolupracovali prostřednictvím mobilizace kotevních institucí ve všech sektorech. Toto je integrace v akci!

4. Řešení chudoby

Ačkoli jsou modely sociální péče po celé Evropě složité a různé, existuje obecná shoda, že selhávají. Zároveň vidíme, že investice do fyzické revitalizace mohou často vést k gentrifikaci a vysídlení těch nejzranitelnějších skupin.

Mnoho městských úřadů hledá nové a inovativní způsoby řešení tohoto problému. Jedním příkladem je město Aarhus (Dánsko), které úspěšně personalizuje rozpočty určené na podporu lidí, kterým usnadňuje návrat do pracovního procesu. Dalším je Barcelona (Španělsko), jehož projekt v rámci Urban Innovative Action „B-MINCOM“ je zaměřen na prolomení cyklů deprivace v Besosu, jedné z nejchudších čtvrtí města. Průměrný příjem domácnosti se zde pohybuje kolem 50 % městské sazby.

Tento přístup poskytuje na zkušební bázi zaručenou úroveň minimálního příjmu tisícovce domácností. Kombinuje záruku příjmu s aktivním programem podpory zaměstnanosti a rozvoje podnikání. Až se pilotní projekt uzavře na podzim roku 2019, bude mít důležité výstupy, které bude sdílet po celé Evropě.

5. Přijetí integrovaného přístupu

Lipská charta byla jedním z prvních dokumentů podporující integrovaný přístup k rozvoji měst. Téměř o 13 let později se mnozí stále snaží pochopit, co to v praxi znamená. V cestě k lepšímu pochopení stojí mnoho překážek - včetně chodeb oddělující jednotlivá oddělení, která najdeme na městském úřadě.

V reakci na to nedávno provedl OP URBACT podrobný výzkum zkoumající integrovanou práci v praxi. Byly identifikovány příklady měst, které takto pracují po celé Evropě, a uvedeny praktické tipy, které je třeba následovat. Příběhy ze Štrasburku (Francie), Cluj-Napoca (Rumunsko) a Antverp (Belgie) poskytují návod a inspiraci.

Klíčovým poselstvím je, že to není tak těžké, jak to zní, a městští úředníci mohou věci rozdělit na lépe zvládnutelné kousky, aby měli sami prostor posunout se vpřed. Důležité je nesnažit se přehnaně být bezchybný. Možná je to první fáze k přijetí integrovanějšího přístupu.

Další výstupy z předchozích City Labs OP URBACT: 

• URBACT’s City Labs: Refreshing Europe’s urban policy principles
• Bringing (more) sustainability to cities: 5 golden rules