Městský prostor a evropské nástroje – URBACT známe, co CLLD-U ? Aneb příležitost pro aktivizaci obyvatelstva a zajištění financování místního rozvoje

Důležitým novým prvkem návrhů Evropské komise na období 2014-2020 je, že čtyři hlavní evropské fondy spolupracují na podpoře "místního rozvoje vedeného komunitou“/ CLLD. Evropská komise tvrdí, že "územní soudržnost byla přidána k cílům hospodářské a sociální soudržnosti Smlouvou a je třeba se zabývat úlohou měst, funkčních geografických oblastí a subregionálních oblastí, které čelí specifickým geografickým nebo demografickým problémům."  I když je to velmi slibný návrh, je důležité zvážit, jak může být taková metoda nebo model, založený na převážně venkovské zkušenosti, aplikován na městský kontext. URBAN, URBACT a další městské iniciativy nabízejí řadu lekcí a LEADER je nepochybně nejdelší a nejúspěšnější ze všech místních a integrovaných územních iniciativ, které zahájila Evropská komise na počátku devadesátých let.

Komunitní přístup ve městech není nový. 

Pilotní projekty URBAN v 90. letech a na ně navazující „celoplošné“ iniciativy ES URBAN I a II (1994-2006), financované z ERDF, byly založeny na místních mezisektorových partnerstvích a byly tak předchůdcem možného CLLD-U. Celkem 33 pilotních projektů URBAN v 11 členských zemích (z celkem 15) se zaměřilo na podporu inovací v obnově a plánování rozvoje měst. V programovacím období 1994-99 financoval URBAN programy celkem ve 118 městských oblastech. Průměrná velikost populace ve městech, v nichž byl implementován program URBAN II (2000-2006), byla zhruba 30 tisíc obyvatel (nejčastěji šlo o části velkých měst). K analýze programů URBAN nechalo MMR ČR vypracovat studii (2002), která však nebyla publikována.
Proč se forma CLLD jeví jako nejvhodnější? Činnost veřejné správy je založena na předpokladu, že dokáže účinně řešit problémy, uspokojovat potřeby a využívat příležitosti v městském i venkovském prostoru. Praxe však ukazuje, že do řešení těchto problémů je třeba permanentně zahrnovat i podnikatelské subjekty a veřejně prospěšné neziskové organizace. Děje se tak zejména díky operačním programům, v nichž jsou žadateli a příjemci i subjekty mimo veřejnou správu. V „top-down“ režimu financování je to však vždy veřejná správa, která definitivně určuje, kdo na co a kolik získá veřejných prostředků. CLLD (v ČR dosud na venkově) však uplatňuje schéma, které se v zemích EU plně osvědčilo již od roku 1991: že totiž o přidělení podpory koncovým žadatelům spolurozhodují místní subjekty veřejného, podnikatelského i neziskového sektoru.
CLLD-U sdružuje místní aktéry (stakeholdery), zejména místní firmy, NNO, zástupce samosprávy a aktivní občany, do tzv. místního partnerství (MP), které vytváří vlastní strategii místního rozvoje (sami obyvatelé vědí, co je třeba v místě řešit), odvodí akční plán s požadavky na financování (z rozpočtu města, kraje, resortů a z OP ve formě programových rámců), po získání příslibu financování zveřejní místním žadatelům výzvu k předkládání projektových žádostí, vybrané (schválené) projektové žádosti finančně podpoří a výsledky kontroluje (vcelku podobně jako v případě grantových schémat OP nebo CLLD ve venkovských regionech).

To vše plně transparentním způsobem (obdoba postupů v OP). Uvedené sdružení, tzv. místní mezisektorové partnerství (z konkrétně vymezeného venkovského nebo městského území), je v pozici podobné zprostředkujícímu subjektu. Prostředky na financování projektů místních žadatelů může čerpat z OP, z městského rozpočtu, ale i z rozpočtů resortů nebo nadací. Významné je spolufinancování.
Předzvěstí úspěchu ve městech jsou dosavadní úspěchy metody Leader a CLLD na venkově (úspěšně vyzkoušeno ve 112 venkovských regionech ČR v rámci programového období EU 2007-2013a nyní rozšířeno na většinu území ČR, na multifondové financování a na podporu z IROP, OP Z, OP ŽP a PRV). Metoda CLLD se uplatnila při přípravě většiny místních akčních plánů vzdělávání dětí a žáků do 15 let (jsou realizovány z OP VVV, IROP a OP PPR).

Partnerství jako předpoklad místního rozvoje?

Místní mezisektorové partnerství má řadu charakteristických vlastností: je transparentní (subjekty si „vzájemně vidí do karet“, neboť se znají z každodenních činností), je vyvážené (zástupci veř. správy nesmí mít většinu hlasovacích práv), je efektivní (žadatel prakticky musí svůj  záměr v rámci partnerství zveřejnit, takže příbuzné záměry se mohou propojit a duplicity vyloučit). Přitom používá podobné implementační postupy jako OP, může je však pro místní žadatele výrazně zjednodušit, aniž by se zvýšila rizikovost podpory. Typická je obeznámenost dalších místních subjektů s konkrétním záměrem (např. veřejná prezentace projektů, což v OP není možné a v odůvodněných případech zde nastupuje ex-ante kontrola rizikovosti ze strany ústředních, nikoliv místních orgánů). Toto řešení nenabízí žádný jiný nástroj (např. přímé financování samosprávou, MA21, participativní rozpočtování, komunitní plánování soc. služeb ad. - viz dále). Většina dnes existujících problémů v městských lokalitách (kromě investic do infrastruktury a životního prostředí) se dá řešit právě metodou CLLD-U. CLLD-U je ideální pro podporu malých investičních a neinvestičních projektů s místním dosahem. Je ovšem na místním partnerství (MP) a na zadání poskytnuté příjemcem podpory, jaké projekty místních subjektů bude preferovat (zvyšování zaměstnanosti, soc. začleňování, soc. podnikání aj.).
Hlavní znaky:

• místní mezisektorové partnerství (MMP), účast různých sektorů (podnikatelský, neziskový, veřejná správa, příp. zvláštní instituce jako školy, ústavy, banky)
• společná strategie rozvoje (územně integrovaná, mezisektorová, zaměřená na jedno nebo více témat, vycházející ze specifických potřeb a příležitostí města, navržená v zásadním souladu s platnou strategií rozvoje města a financovaná z rozmanitých veřejných a soukromých zdrojů),
• přístup „zdola nahoru“, v němž iniciativa vychází přímo z lokality s průkazným zapojením partnerů a veřejnosti
• jejich koordinovaný postup (při plánování a využívání veřejných a soukromých zdrojů, společné projekty), možnost pateré integrace (územní, časové, věcné, fondové a institucionální)
• decentralizované rozhodování o financování projektů jednotlivých místních žadatelů prostřednictvím orgánů MMP, 
• důraz na inovativnost v řešení, tj. na aktivity a akce, které jsou v daném území nové a mají rozvojový efekt (nikoliv běžné činnosti, opakované z minulosti),
• spolupráce v sítích, a to mezi MMP v rámci ČR, příp. mezi MMP v rámci EU.

Jaká velikost města je odpovídající pro CLLD-U?

V současné době by většina evropských měst byla pravděpodobně způsobilá k CLLD-U. Jednotná definice pro městský prostor neexistuje, lze využít národních a lokálních pravidel a zvyklostí. U venkovského prostoru v České republice se používá kritérium maximální velikosti města s počtem obyvatel 25 000. Oblasti mají být dostatečně velké - mají mít dostatek "kritického množství kapacit" - aby mohly efektivně realizovat svou strategii. Toto je obvykle interpretováno jako nejméně 10 000 obyvatel. Zároveň by měl být prostor dostatečně malý, aby umožnil místní interakci. Jinými slovy území nesmí být tak rozsáhlé, že se stane pouhou další plánovací jednotkou s omezenými možnostmi přímého zapojení místních občanů.
Čtyřicet pět procent měst, které se zapojily do URBACT II, má administrativní oblasti s méně než 100 000 obyvateli. Většina z těchto malých a středně velkých měst by mohla být způsobilá pro přístup CLLD-U. Mnoho městských částí by také mohlo vstoupit do partnerství s okolními venkovskými oblastmi. Ve větších městech by zřejmými kandidáty na CLLD-U byly městské čtvrti, ale i jiné typy městských oblastí v rámci města - oblasti s určitým druhem bydlení, oblasti podstupující průmyslové změny, oblasti čelící zvláštním ekologickým problémům, příměstské oblasti a tak dále. Takže pokud pro to existuje dobré odůvodnění, je zde určitá flexibilita ve výkladu těchto limitů ve městech.
Prakticky – a také s ohledem na současné zapojení měst do 25 tisíc obyvatel do CLLD na venkově – lze uvažovat s městy od 25 do zhruba 100 tis. obyvatel anebo s městskými lokalitami s 10-100 tis. obyvateli. Nejde však o správní celky, nýbrž o přirozené obytné, hospodářské, geografické nebo jinak charakteristické lokality městského typu.
Ze současných probíhajících projektů URBACT III si lze některé z nich představit jako start pro piloty pro využití CLLD-U, namátkou: Ostrava/REFILL - projekt má za cíl zkvalitnit a rozšířit praxi přechodného využívání prázdných budov a pozemků a rozšířit dosavadní zkušenosti prozkoumáním možností, které by šly nad rámec dočasnosti. Cílem sítě je realizovat výměnu a vyhodnocení místních podpůrných nástrojů, zajistit dlouhotrvajících účinky dočasného využívání prostor či pozemků a vybudovat flexibilnější a více spolupracující veřejnou správu. Dále Liberec/RetaiLink - projekt si klade za cíl podpořit znovuoživení maloobchodní činnosti ve středně velkých městech, protože ta představuje hybnou sílu ekonomiky prostřednictvím rozvoje inovativních maloobchodních strategií. Zkušenosti získané díky URBACTu nabízí cesty, jak by místní rozvoj mohl být aplikován ve městech. Mnoho místních podpůrných skupin URBACT (ULSG) se může stát zárodkem místních akčních skupin, resp. místního meziměstského partnerství. V zásadě každá snaha ve městech o místní udržitelný rozvoj ve spolupráci s místními občany a organizovanou občanskou společností má potenciál využít integrovaného nástroje kohezní politiky Evropské unie – CLLD-U.
Většina měst účastnících se tematických sítí URBACT by mohla využít CLLD-U k tomu, aby posunula své místní akční plány (LAP/en – MAP/cz) o krok dále. Jak bylo uvedeno, skutečná přidaná hodnota CLLD-U pro města i pro další zúčastněné strany spočívá ve schopnosti mobilizovat mnohem širší okruh veřejných a soukromých subjektů. To vyžaduje čas a energii. Partnerství, odpovědné za realizaci místního rozvoje řízeného komunitou musí být "složeno ze zástupců veřejného a soukromých místních sociálně-ekonomických zájmů, kde na úrovni rozhodování nepředstavuje veřejný sektor ani žádná zájmová skupina více než 49% hlasovacích práv“. To se však někdy považuje za překážku jejich zakládání v městských oblastech, kde jsou investice obvykle větší a veřejný sektor má tendenci být iniciátorem programů regenerace.

Závěr

Vzhledem k problémům řešeným ve městech jsou různé operační programy vhodným nástrojem pro financování pilotních projektů prostřednictvím CLLD-U. Navrhujeme proto metodu komunitně vedeného místního rozvoje a jí vytvořené strategie v pilotních programech využít k financování projektových záměrů na území měst (např. i v oblastech životního prostředí, ochrany kulturních památek a dědictví atd.). URBACT (ULSG) se může stát zárodkem místních akčních skupin, resp. místního městského partnerství, založeného pro udržitelný rozvoj ve spolupráci s místními občany a organizovanou občanskou společností. Některé aktivity, v URBACTu řešené, mohou být vhodné pro následnou realizaci prostřednictvím CLLD-U.

Mgr. Ing. Roman Haken, člen EHSV / eesc.europa.eu, manažer mezinárodních vztahů CpKP / www.cpkp.cz , a kolektiv autorů