Šest kroků, kterými by se místní samosprávy měly řídit při vytváření integrovaných akčních plánů

Tento cyklus plánování mohou uplatňovat všechny místní orgány (ať už jsou zapojeny do programu URBACT, nebo ne), které chtějí participativním a integrovaným způsobem vytvořit integrovaný akční plán zaměřený na konkrétní téma, nebo dokonce hlavní strategický plán (tj. s přihlédnutím k ekonomickým, sociálním, ekologickým a fyzickým aspektům místních výzev).

Hlavním předpokladem tohoto procesu je vytvoření místní podpůrné skupiny, tedy skupiny místních zainteresovaných aktérů (občanů, nevládních organizací, univerzit, subjektů soukromého sektoru, zaměstnanců města), jichž se místní problémy nebo téma akčního plánu týkají.

Pokud pracujete pro město a jste koordinátorem nebo členem místní podpůrné skupiny, měli byste podle doporučení programu URBACT při navrhování místních strategií postupovat podle těchto šesti kroků a využívat tyto nástroje:

Krok 1:

Vymezte problémy svého města, abyste mohli lépe vymezit cíl svého akčního plánu

Je nutné provést analýzu problémů, aby se zajistilo, že místní skupina bude řešit ten správný problém – ten, o kterém se diskutovalo se všemi zainteresovanými stranami a na kterém se všechny strany shodly. To se zdá jednoduché, snadné a rychlé, ale ve skutečnosti to může být dlouhý a náročný proces, protože ne vždy chápou všichni problémy a jejich příčiny stejně. V tomto procesu je klíčová trpělivost a intenzivní dialog.

Osvědčenou metodou vymezení a pochopení problémů i jejich příčin a následků je strom problému.

Použití:
 

1. Vytvořte seznam všech problémů, které vás v souvislosti s hlavním tématem napadnou (např. nezaměstnanost mladých lidí). Problémy je třeba pečlivě vymezit: měly by to být stávající problémy, ne problémy potenciální, domnělé ani budoucí. Problém je současná nežádoucí situace, ne absence řešení.
    
2. Vymezte „hlavní problém“ (ten bude tvořit kmen stromu). Než se shodnete na jednom problému, budete možná muset použít metodu pokusu a omylu.

3. Určete, které problémy jsou „příčiny“ (ty napište na úroveň kořenů stromu) a které „následky“ (větve).
    
4. Příčiny i následky hierarchicky uspořádejte (tj. podle vztahů mezi příčinami – která má za následek jinou atd.).

Identifikace příčin problémů vám pomůže při vymýšlení takových opatření, která na příčiny vhodněji reagují nebo je zcela odstraní.

Krok 2:

Zmapujte místní zainteresované aktéry a ujistěte se, že jste nevynechali nikoho, koho se problémy týkají

Je důležité analyzovat a zmapovat význam a vliv zainteresovaných aktérů. Stejně tak je ale důležité mít připravený plán postupu, díky kterému se význam a vliv klíčových zainteresovaných aktérů v průběhu realizace akčního plánu bude přizpůsobovat. Na relativní význam a vliv zainteresovaných stran vyvstanou různé názory.

Jedním z nástrojů, jenž vám pomůže při mapování subjektů, které by se měly účastnit jednání místní podpůrné skupiny, je mapa ekosystému zainteresovaných stran.

Mapa ekosystému zainteresovaných stran

Použití:
 

1. Připevněte mapu ekosystému na zeď (vypadá jako pavučina, tvořená soustřednými kruhy). Do každé části umístěte odvětví, které ve vašem plánu hraje důležitou roli, například vzdělávání, podnikatelský sektor, mobilita, bydlení. Také by to mohla být sociální politika, životní prostředí, ekonomika (lidé, planeta, zisk).
    
2. Poté se zamyslete nad klíčovými zainteresovanými subjekty – do jakého patří odvětví a jak jsou významné. Požádejte členy místní podpůrné skupiny, aby na samolepicí papírky vypsali názvy různých relevantních aktérů a nalepili je na mapu. Poté diskutujte, dohodněte se a papírky správně rozmístěte. Nejvýznamnější subjekty budou ve středu, ty nejméně významné na okraji. V kruhu uprostřed budou členové místní skupiny, ve vnějších kruzích pak zainteresovaní aktéři, kteří by sice mohli být důležití, ale nemusí být stálými členy místní podpůrné skupiny.

Krok 3:

Vymezte výsledkový rámec, a určete tak požadované výsledky akčního plánu* – „změnu, které chcete dosáhnout“ – kdy a jak se budou posuzovat.

Pomocí výsledkového rámce vymezíte výsledky již na počátku projektu (co je cílem projektu, kdy a jak se výsledek bude posuzovat). Díky průběžné kontrole měřitelných a časově ohraničených cílů můžete vy a vaše místní podpůrná skupina sledovat pokrok, případně přizpůsobovat činnosti a posuzovat, zda jste původních cílů dosáhli, či nikoliv.

Výsledkový rámec se skládá z několika prvků a klíčových pojmů, které se používají ve všech programech strukturálních fondů. Pro efektivní využití rámce je nutné dobře pochopit a sdílet jeho jazyk. Jde zejména o tyto prvky:

Intervenční logika

Intervenční logika je způsob popisu výsledkového rámce. Je to nástroj, pomocí kterého lze vyhodnotit účinnost programu nebo akčního plánu. Měla by vysvětlovat logiku toho, jak intervence přispívá k zamýšleným výsledkům nebo k výsledkům dosažených po implementaci plánu, pokud se liší od těch původně zamýšlených.

Specifický cíl a zamýšlený výsledek

Specifický cíl vymezuje změnu určité stávající socioekonomické situace, jíž má projekt, program nebo akční plán dosáhnout. Může být vyjádřen některým z těchto způsobů: zlepšit..., snížit... nebo zvýšit... Integrovaný akční plán by měl mít jeden nebo více specifických cílů. Cíle by vždy měly být SMART, což je akronym pro tyto vlastnosti – specifický (specific), měřitelný (measurable), dosažitelný (achievable), realistický (realistic) a časově ohraničený (time-bound).

Specifický cíl představuje zamýšlený výsledek programu nebo akčního plánu. Změna se může týkat i změn v chování, změn postupů, kterými jsou generovány znalosti, analýzy a teoretické koncepty na úrovni institucí i intervencí (social practices), změn institucí atd.

Zamýšlený výsledek je ambice. Přestože tato ambice musí být realistická a veškeré úsilí musí být zaměřeno na dosažení výsledku, může se stát, že ambice na konci projektu nebo programu či po provedení akčního plánu zůstane nenaplněna. Nedosažení (nebo jen částečné dosažení) výsledku nemusí nutně znamenat selhání. Na základě vyhodnocení programu nebo akčního plánu se vyvodí závěry o příčinách, následcích a řešeních.

Výsledkový indikátor

Výsledkové indikátory jsou ukazatele popisující konkrétní měřitelný aspekt výsledku. Volba jasných indikátorů výsledku usnadňuje pochopení problému a potřeby strategie.

Výstupový indikátor

Výstupový indikátor je ukazatel popisující fyzický výsledek vynakládání prostředků (peněz, času, úsilí) prostřednictvím intervencí v rámci určité politiky.

Tabulka 1: Příklady stanovených cílů a výsledkových a výstupových indikátorů

*Další informace o výsledkovém rámci lze nalézt v příručce k programu URBACT „Aplikace výsledkového rámce na integrované akční plány“ (2016), která je dostupná zde.

Krok 4:

Identifikujte všechna aktiva vašeho města, k nimž patří: 
 

• Lidé, sociální kapitál
• Místa a prostory
• Finanční prostředky
• Stavby, infrastruktura
• Znalosti, zkušenosti
• Přírodní bohatství

Toto cvičení vám pomůže přijít na vhodnější opatření, která berou v úvahu všechny místní zdroje a aktiva, místo abyste objevovali již objevené.

Krok 5:

Plánování opatření a sestavení plánu

Jakmile se svou místní podpůrnou skupinou identifikujete místní problémy a zainteresované aktéry, kteří by měli být zapojeni do diskusí, a stanovíte specifický cíl nebo vizi, je na čase vymyslet opatření, jež budou reagovat na příčiny problémů a umožní vám dosáhnout vašeho cíle.

Jedním ze způsobů, jak se se členy vaší místní skupiny dohodnout na opatřeních, je použít metodu OPERA.

OPERA je metoda spoluvytváření pocházející z Finska, která dokáže značně zvýšit efektivitu i těch nejjednodušších jednání. Lze ji uplatnit ve velmi malých skupinách (5–6 lidí), ale i při použití ve větších skupinách (až 40–50 účastníků) je efektivním nástrojem. Pomocí této metody se energie skupiny soustředí na daný problém či otázku a návrhy se shromažďují, filtrují a syntetizují strukturovaným způsobem. Kombinuje systematický způsob myšlení s tvůrčím postupem řešení problémů, a tudíž umožňuje co nejefektivnější využití znalostí a zkušeností účastníků. Prostřednictvím diskuse ve dvojicích se do procesu zapojí každý účastník. Metoda v účastnících podněcuje myšlenky a návrhy a neumožní více extrovertním lidem, aby diskusi ovládli.

Použití:

Nejprve je třeba co nejkonkrétněji vymezit hlavní otázku, problém nebo výzvu, jejichž řešení skupina hledá, např.: „Jaké jsou hlavní problémy, kterými bychom se měli zabývat za účelem vylepšení veřejných prostranství v našem městě?“ Jakmile je hlavní otázka vymezena, provede facilitátor skupinu těmito fázemi metody OPERA:

Získala jsem reálné podvědomí o tom, co může být výstupem URBACT projektů. Jak přistupovat k problémům měst a společně nacházet efektivní řešení. Měli jsme možnost poznat a setkat se s velkým množstvím lidí, kteří chtějí ve svých městech něco konkrétního změnit a narážejí na obdobné bariéry. L. Nostwitz, Liberec

Skvělá příležitost setkat se se zapálenými lidmi, kteří mají zajímavé myšlenky a ovládají užitečné metody, a možnost s nimi neformálně diskutovat.

Nové zážitky, informace a spoustu zajímavých lidí a kontaktů. To vše v moderním velkoměstě, prostě thumbs up! Val Mez

Inovativní setkání zajímavých zkušeností, lidí a poznatků. Praha 9

Bylo skvělé setkat se s lidmi, kterým záleží na rozvoji jejich měst. Díky nim jsem totiž získala pocit, že v boji se zkostnatělým úřadem nejsme samy. L. Blažková, Liberec

Mezinárodní prostředí  - networking – velká skupina lidí z různých měst Evropy se sešla na jednom místě za stejným účelem, vzájemné předávání zkušeností, pohledů na danou věc. Práce v malých skupinách (sublabs) byla velmi inspirativní a obohacující. Volba místa setkání/konání USU byla trefná – město Rotterdam nabídlo nadstandardní infrastrukturu i řadu příkladů dobré praxe. K.B.

Možnost prakticky vyzkoušet jednotlivé techniky. Informace o jiných projektech, které jsme zvažovali.

Letní univerzita mi přinesla řadu zajímavých kontaktů na kolegy z ČR i ze zahraničí, které v budoucnu určitě dále využiji! Ondra, Ostrava

Největším zážitkem z USU pro mě byla návštěva Fenix Food Factory, gastronomický ráj plný malých obchůdků a bister, kde se denně potkávají lidé různých věkových kategorií, nakoupí si čerstvé a lokální potraviny nebo si prostě jen posedí s přáteli u piva. Nejen, že bych si podobné místo přála i v Ostravě, ale navíc to byl skvělý příklad dočasného využití opuštěné prázdné budovy v bývalém docku a právě náš projekt REFILL usiluje o zavedení dočasného užívání prázdných budov a ploch ve městě jako běžně dostupnou službu pro obyvatele Ostravy. Martina Pilařová, Ostrava