You are here

Smart Cities jako významný koncept pro udržitelný rozvoj měst

Edited on

09 January 2017
Read time: 4 minutes

Koncept Smart Cities, neboli Koncept inteligentních měst, je cesta k udržitelnému rozvoji. Jedná se o „uplatnění principů udržitelného rozvoje do organizace města, který se opírá o využití moderních technologií s cílem zlepšit kvalitu života a zefektivnit správu věcí veřejných.“1 Největší uplatnění konceptu se nachází v oblasti dopravy, energetiky a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií (ICT).

 

Koncept lze použít také na další oblasti, jako jsou např. odpadové hospodářství, vodohospodářství, eGovernment a krizové řízení. Koncept Smart Cities „je programovou změnou vedenou politickou reprezentací města a je postupným procesem nikoliv stavem. Oproti běžnému plánování a provozu městských agend Smart City přináší zjednodušení procesu zapojení odborné i široké veřejnosti do řízení města pomocí elektronických nástrojů (např. komunikační platformy či sociální sítě). Poskytuje možnost, aby strategie města nebyly tvořeny pouze odborně zdatným dodavatelem ve spolupráci s daným odborem města, ale pracovními skupinami sestavenými z odborníků z různých institucí, lokálních podnikatelů a zájmových spolků, které město efektivně koordinuje za použití elektronických médií. Výsledné strategie lze následně předložit k připomínkám na elektronických veřejných fórech a poté diskutovat s veřejností na otevřených setkáních, aby zavedení jejich finální podoby bylo občany majoritně přijato a zároveň, aby se do nich promítlo maximum myšlenek a nápadů. Takový postup předjímá i uvážlivé investice do nových technologií, které tyto nové programy podpoří, což má dopad na investiční, ale především na provozní náklady s technologiemi spojené.“1

Jak být „smart“ městem?

Ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, dalších relevantních rezortů (MD, MPO a MŽP) a expertů na urbánní tématiku vznikla v rámci výzkumné potřeby TAČR BETA certifikovaná Metodika Konceptu inteligentních měst. V rámci metodiky, jež se zaměřuje na popis atributů inteligentního města, jež je třeba při zavádění konceptu Smart City do měst použít, vznikla „jednotná struktura, sestávající z 16 komponent, pro popis programových záměrů města, která je zároveň i jednotnou osnovou postupných kroků k opravdové společenské změně, kterou koncept nastavuje, tj. zapojení drobných inovativních subjektů s cílem diversifikovat trh, otevření města občanům s cílem decentralizovat politickou vůli a vzbuzení důvěry občanů k vlastním aktivitám a tvorbě občanské společnosti.“1 Metodika je chápána jako metodické vodítko pro města, jak v zavádění inteligentních řešení postupovat, nabízí možnost přistupovat k problematice s ohledem na specifika daného území a pomocí struktury komponent pomáhá orientovat se v komplexní tématice udržitelného rozvoje měst. Kategorizace měst je doporučená „…a nebrání v aplikaci Smart Cities programů i nižším či vyšším kategoriím měst, než těm, pro něž jsou určeny. Metodika také nabízí návrhy konkrétních opatření, indikátorů a příkladů programů, jež lze využít i pro jiné oblasti než jsou energetika a doprava.

Je důležité chápat, že město se nestane „smart“ pouze prolnutím dopravy, energetiky a ICT, („…byť budou dopady přístupu Smart City na očekávané cíle EU 40/27/27 v těchto oblastech největší“). Pro dosažení očekávání EU v udržitelném rozvoji je zapotřebí zapojení podnikatelského sektoru a občanské komunity a podpoření jejich investičních záměrů smart řešeními. Město tedy v Metodice vystupuje jako iniciátor, organizátor a také prostor pro pilotní smart projekty, aby inspirovalo a vzbudilo důvěru v zavádění smart technologií mezi občany i u komerčních subjektů.

Standardizace měřitelných indikátorů zatím nebyla vytvořena, ale projekty na jejich vytvoření již byly podpořeny (např. projekt CITYKEYS, zahájen 1. 1. 2015). Samostatné iniciativy měst však již vznikají a mají tendence sdílet příklady dobré a špatné praxe v rámci (např. The Connected Smart Cities v rámci sítě měst Eurocities nebo projekty SmartImpact a InFocus (zde je zapojeno město Ostrava) v rámci Operačního programu URBACT III). Města skrze tyto platformy mohou získávat inspiraci a dozvědět se o příkladech dobré, ale i špatné praxe k jednotlivým smart programům a podpůrným technologiím, jež se budou v čase vyvíjet a zdokonalovat. Města ČR také mohou získávat cenné znalosti a zkušenosti k nastavení svých interních procesů v projektech EU, ve kterých následují pokročilá evropská města (např. skrze program Horizon 2020 Twin 2015).“

Smart aktivity na národní úrovni

Hlavním gestorem, který se snaží iniciovat udržitelný rozvoj měst skrze koncept Smart Cities v rámci urbánní politiky, je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR), jež je zároveň národním kontaktním místem pro Operační program URBACT III – www.urbact.eu nebo www.urbact.cz. MMR poskytuje metodickou podporu pro města, která chtějí zavádět smart řešení v rámci svého rozvoje, zároveň nabízí spolufinancování konkrétním projektům v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Také další ministerstva prolínají smart řešení udržitelného rozvoje do svých operačních programů a dotačních výzev pro programové období 2014 – 2020. Jsou jimi především Ministerstvo životního prostředí ČR (Operační program Životní prostředí), Ministerstvo průmyslu a obchodu (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), Ministerstvo dopravy (Operační program Doprava), ale také Magistrát hlavního města Prahy (Operační program Praha – pól růstu).

MMR spolu s ostatními resorty založilo neformální mezirezortní pracovní skupinu pro problematiku Smart Cities, jež je platformou pro setkávání zástupců relevantních rezortů. Tato platforma poskytuje prostor pro odbornou meziresortní komunikaci, předávání zkušeností a informování se o aktuálním vývoji.

MMR také organizuje semináře pro zástupce měst, na kterých seznamuje města s konceptem Smart Cities na základě výše uvedené Metodiky inteligentního města a informuje je o možnostech financování konkrétních projektů či o akcích, které se konají. Semináře slouží také k výměně zkušeností mezi jednotlivými městy. Každý seminář se zaměřuje na jednu cílovou oblast (obecní samospráva, mobilita, energetika, ICT). Proběhly již semináře v Brně (7. 12. 2015), Praze (21. 3. 2016), a v Hradci Králové s exkurzí do Vrchlabí (27. 4. 2016). V současné době je naplánován další seminář se zaměřením na ICT, který se bude konat během letních měsíců v Plzni. Tyto semináře jsou nejen výbornou příležitostí pro města zvýšit svou znalost o konceptu Smart Cities, jeho uplatňování v praxi a možnostech dotační podpory (ESI fondy, národní programy, komunitární programy), diskutování metodiky a upozornění na specifické potřeby konkrétního města, ale také navázání kontaktu s dalšími městy a předání dobré praxe a inspirace.

Významnou akcí týkající se tématu Smart Cities MMR byl kulatý stůl a konference na téma „Smart Cities - Cesta k udržitelnému rozvoji měst“ 7. a 8. 4. 2016 v Ostravě, kde se setkali zástupci zemí V4. Akci pořádalo MŽP ve spolupráci s MMR, Moravskoslezským krajem a Statutárním městem Ostrava. Cílem akce bylo diskutovat koncept Smart Cities v kontextu zemí V4, ale také identifikovat překážky v zavádění Smart Cities, nastínit možnosti posílení implementace tohoto konceptu v rozvojové praxi, včetně možnosti využití ESI fondů a dalších forem financování (vč. Horizont 2020, národních či regionálních dotací). Kulatého stolu se zúčastnilo přibližně 40 pozvaných zástupců reprezentující centrální úroveň jednotlivých zemí V4, které se konceptem Smart Cities zabývají, dále zástupci měst a experti z ČR i ze zahraničí. Veřejná konference se těšila zájmu přibližně 150 účastníků, z nichž většinu tvořili zástupci měst a experti na danou problematiku.

Možnosti Operačního programu URBACT III

Města, která se chtějí stát. „smart“ městem, mají možnost získat podporu také z Operačního programu URBACT III. Ten poskytuje podporu při tvorbě místních akčních plánů se zapojením veřejnosti, napomáhá k výměně zkušeností v rámci sítě evropských měst a ke sdílení dobré praxe. V rámci 2. výzvy pro Implementační sítě partnerská města mohou dále sdílet zkušenosti se specifickými výzvami, jež přináší implementace jejich strategií (včetně těch smart), a hledat společně jejich nejefektivnější řešení.

Příkladem projektu v oblasti Smart Cities, který byl schválen v první výzvě Operačního programu URBACT III, je projekt SmartImpact. Projekt reaguje preferenci rozvoje založeného na datech získaných pomocí technologií namísto reorganizace veřejné správy a jejího fungování, inovací podnikatelských modelů a integrovaného plánovaní v oblasti podpory Smart Cities.

V rámci tohoto projektu města společně pracují na svých Smart City strategiích, a to se zaměřením na pět tematických oblastí: organizační zajištění a správa města, financování a realizace inovativních a ucelených řešení, podpora inovací na místní úrovni, regulace a pobídky – integrace dat a e-government.

Projekt má za cíl vytvořit nástroje pro města k financování, tvorbě, řízení a provozování inteligentních měst. Hlavním výstupem projektu budou integrované akční plány, vytvořené za pomoci místní podpůrné skupiny a vedoucího experta se zkušenostmi v této oblasti z celé Evropy. Výstupy sítě budou brány v potaz Evropskou komisí při formulaci svých strategií a vytváření nástrojů.

Příkladem dalšího projektu, který se oblasti Smart Cities dotýká, je projekt InFocus. Do projektu je zapojené statutární město Ostrava. Města zapojená do tohoto projektu se zasazují o zvýšení svého růstového potenciálu a jejich postavení v globálním měřítku na základě implementace strategií inteligentní specializace.

Aktuálně otevřená výzva Operačního programu URBACT III bude otevřená do 22. 6. 2016.

Citovaná literatura:

1 Metodika Konceptu inteligentních měst, Projekt TB930MMR001 - dostupná zde: http://www.mmr.cz/getmedia/b6b19c98-5b08-48bd-bb99-756194f6531d/TB930MMR001_Metodika-konceptu-Inteligentnich-mest-2015.pdf.

14. 4. 2016

Autor: JK, FK, EP