Zkušenosti města Brna se zapojením do programu URBACT

Operační program URBACT III navazuje na operační program URBACT II v minulém programovém období, během kterého proběhla spolupráce více jak 5000 místních aktérů v mezinárodních sítích a bylo vytvořeno na 350 místních akčních plánů. Na zkušenosti s projektem Joining Forces, do kterého bylo zapojeno město Brno, jsem se zeptala Marie Zezůlkové, vedoucí Kanceláře strategie města Brna, a Františka Kubeše, vedoucího oddělení urbánní politiky Ministerstva pro místní rozvoj, který dříve pracoval v Kanceláři strategie města Brna a koordinoval zapojení města do projektu.

• V rámci programu URBACT II se Brno zapojilo do projektu Joining Forces. V programu URBACT města vytváří mezinárodní sítě za účelem vzájemného učení partnerů a šíření úspěšných příkladů z praxe. Mohli byste ve stručnosti popsat, jak vypadala vaše tematická partnerská síť a jakým tématem se zabývala?

FK: V projektu Joining Forces se řešila problematika řízení a spolupráce v městských aglomeracích. Partnerská síť byla vedena městem Lille. Dalšími partnery byla města Burgas, Eindhoven, Florencie, Krakov, Sevilla a Brusel. Do projektu nebyla zapojena pouze města, ale místo samotné městské správy i aglomerace nebo jiné organizace, které měly zájem řešit problematiku metropolitního rozvoje. V případě Bruselu to pak byl třeba region.

• Jak probíhala spolupráce s ostatními městy? Jaké poznatky jste si ze spolupráce odnesli?

MZ: Na začátku projektu byla definována podtémata. Mezi tato podtémata byla zařazena například mobilita, strategické plánovaní nebo marketing. K těmto podtématům pak byly pořádány semináře v jednotlivých partnerských městech.

FK: V Brně jsme organizovali semináře ke znalostní ekonomice a rozvoji inovací v kontextu metropolitní oblasti. Mimo samotné účasti a pořádání seminářů spolupráce probíhala také na bázi přípravy na tyto semináře, na které jsme zpracovávali situační zprávy o zvolené problematice.

MZ: Projekt obohatil všechny zapojené aktéry, protože umožnil výměnu zkušeností a poznatků mezi městy. Bylo inspirující sledovat, jak vývoj v této oblasti probíhal v ostatních západoevropských městech. Například Lille se metropolitní spoluprací zabývá bezmála 40 let.

• Co bylo pro Vás impulzem pro zapojení do programu URBACT?

MZ: Impulzem byl zájem o přípravu na nové programové období. Strategické plánování bylo často omezeno administrativní hranicí města. Funkční vazby měst se zasahují i do zázemí. Z důvodu velké provázanosti mezi jednotlivými sídly je při plánování dalšího rozvoje nezbytné spolupracovat. Velkým problémem je například subrubanizace, která se odehrává za administrativní hranicí měst.

FK: Jako reakci Evropská komise se v tomto programovém období vytvořila nástroj Integrované územní investice (ITI) pro metropolitní oblasti vymezené na základě funkčních vazeb. Brno se i díky projektu Joining Forces připravovalo s předstihem.

• Výstupem sítí jsou tzv. místní akční plány měst, ve kterých města zpracují integrované řešení daného problému na místní úrovni. Můžete popsat, co je místní akční plán?

FK: Místní akční plán je jedním z výstupů projektu URBACT. Zpracuje si ho každé město z partnerské sítě.

MZ: Místní akční plán není mnohostránkovou strategií, jde o shrnutí interakce z partnerského projektu a převedení na kontext konkrétního města. Byly v něm shrnuty základní problémy rozvoje města s ohledem na výše uvedené problémové okruhy i s návrhy opatření pro zvýšení efektivity řízení a správy brněnské metropolitní oblasti.

• Jakým způsobem je do projektu zapojena veřejnost?

FK: Místní akční plán byl tvořen v průběhu projektu s místní podpůrnou skupinou. Tímto způsobem bylo tedy umožněno praktické využití partnerského přístupu k rozvoji území, který přináší významné synergické efekty a pomáhá nacházet nejefektivnější řešení problémů. Vytvoření místní podpůrné skupiny, která se podílí na tvorbě místního akčního plánu, je jednou z podmínek projektu.

MZ: Je to dobrovolné sdružení partnerů z různých sfér například zástupců Magistrátu města Brna, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Regionální rozvojové agentury jižní Moravy, CzechInvestu nebo Masarykovy univerzity. Spolupráce probíhala na bázi setkání buď před, nebo po tematických seminářích. Byla tedy buď přípravou na semináře, nebo jejich reflexí.

• Přinesla Vám účast v projektu něco, co nečekali?

MZ: Navázali jsme vztahy s ostatními městy z partnerské sítě včetně několika dlouhodobých přátelství. Zároveň jsme zvýšili povědomí o Brně a naší práci v zahraničí.

• Pro případné budoucí zájemce: jakým způsobem jste se k síti připojili a jak se podává přihláška?

MZ: Brno bylo adresně osloveno ke spolupráci ze zahraničí. Na stránkách programu lze najít informace o výzvách a tržiště s projekty, které hledají partnery.

FK: Funkci národního kontaktního místa vykonává odbor regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj, který poskytuje metodologickou podporu, komunikuje se sekretariátem programu, organizuje konzultační semináře a poskytuje i individuální konzultace. Přirozeně máme zájem o to, aby se do programu zapojilo co nejvíce měst v ČR. Spatřujeme v něm velké příležitosti.

MZ: Zapojení do programu URBACT bych všem doporučila, přineslo to Brnu užitečnou zkušenost a hmatatelné výsledky, jak má vypadat plánování měst ve 21. stol.

Další výzva Operačního programu URBACT III bude vyhlášena v březnu 2016. Informace o této i dalších plánovaných výzvách naleznou žadatelé na stránkách www.urbact.cz nebo www.urbact.eu.

25. 2. 2016

Autor: EP