Brno využívá hudbu jako cestu k integraci

Více než deset let funguje ve španělském městě L’Hospitalet de Llobregat hudební škola EMMCA (Music School and Arts Centre), která buduje umělecké vzdělávání jako základnu soudržnosti obyvatel města. Různé skupiny a komunity se setkávají na zkouškách žánrových kapel, big bandů, orchestrů a pěveckých sborů. V rámci základních škol jsou programy zdarma, odpolední výuka je už placená, ale tak, aby si ji mohl dovolit každý, případně s pomocí sociálních dávek. Bez této školy by soužití místních a cizinců, kterých je v druhém největším městě Katalánska nedaleko Barcelony 28 %, bylo méně pospolité. EMMCA eviduje výsledky, které se program URBACT rozhodl podpořit tím, že know-how přenese projektem s názvem OnStage (Music School of Social Change) do dalších zemí a měst Evropy. Osloveno bylo i Brno. Jednak proto, že bylo již dříve začleněno do sítě projektů URBACT, ale splňovalo také potenciál zapojit obyvatele z oblastí, které se definují jako „sociálně vyloučené“.

„Oceňovala jsem nové aspekty, se kterými se k výuce přistupuje, důraz na radost ze hry, časté kolektivní setkávání a návaznost strategie řešící sociální soudržnost a zapojování komunit do života škol,“ komentuje motivace zapojení Brna Pavla Lukešová, která pracuje na odboru kultury jako vedoucí oddělení koncepce a rozvoje a má na starosti implementaci Strategie kultury a kreativních odvětví. Rada města schválila zapojení Brna na podzim roku 2018, čímž poskytla kofinancování aktivit ve výši 15 %. Integrace do politiky města prošla poměrně hladce právě díky dřívějším zkušenostem s projekty URBACT.

„Chceme zlepšovat studijní výsledky dětí jiným způsobem, nespoléhat se jen na standardní nástroje. OnStage je jeden střípek k tomu, aby město bylo soudržnější,“ říká radní MČ Brno-střed Mgr. Marie Jílková. A dodává: „Překvapila mě snadnost toho, jak se podařilo vyjednat peníze pro to, aby se projekt mohl rozběhnout.“ Operační program URBACT III financoval částkou 60 tisíc eur pouze přípravné fáze, expertní konzultace, školení místní akční skupiny a zahraniční workshopy. V červnu 2019 však město uvolnilo přes sociální odbor další dva miliony korun na reálný začátek dvouletého cyklu na dvou základních školách. V OnStage nejde o výsledky a excelenci, jde o proces sdílení nových dovedností, kdy se jeden učí od druhého a přirozeně se zapomíná i na etnické či sociální zařazení. Kolektivní učení na hudební nástroj ve stylu jihoamerické výuky El Sistema jde v podstatě proti klasickému a dobře zavedenému systému místních základních uměleckých škol. Ty jsou v Česku uznávány co do formy individuální výuky, jejich hustá síť nemá v Evropě konkurenci. Platí, že dostupnost tzv. zušek je i přes vysokou popularitu omezená, a proto prioritou projektů, jako je OnStage, je dát možnost účastnit se všem a zdarma. Nabídku o takto netradiční kolektivní formu výuky u nás rozšiřuje v Praze působící Nadační fond Harmonia. Z fungování jejich školních sborů a orchestrů, kde se společně učí a vystupují děti různých národností, nakonec čerpala pro brněnské zavádění hudby do škol i Pavla Lukešová.

ZŠ náměstí 28. října a ZŠ Merhautova jsou jedny z brněnských škol s převažujícím podílem romských žáků. O výzvu odboru kultury projevilo vedení škol zájem a školy do programu vstoupily dobrovolně. Po roce příprav se skutečně podařilo získat od města Brna další finance na nákup nástrojů i odměny učitelů. V září 2019 se tedy mohlo začít. Nejdříve s odpolední výukou po dvou hodinách třikrát týdně, pro ZŠ Merhautovu se frekvence upravila na dvě hodiny dva dny v týdnu. Pro všechny zapojené šlo o krok do neznáma. Přijít mohli žáci z druhého stupně. Z dvaceti až třiceti zájemců zůstávalo v programu okolo deseti dětí. Skepse v počátcích provázela nejen pedagogy. Učitel na kytaru Rostislav Vintr se sám přesvědčil, že skupinová výuka má své výhody, a popisuje: „Děti se navzájem sledují, podporují se, při nácviku využíváme souhru. Zjistil jsem, že je na tom nejvíc baví, když to, co se naučí, můžou hned s někým vyzkoušet. Neuvědomují si, že se učí.“

Udržet motivaci žáků však nebyl ani tak lehký úkol. Navzdory pandemii však zájem jednotlivců přetrval. Na školní rok 2020/2021 se zapsalo do kytarové výuky dokonce 39 dětí. Během dvouletého cyklu se podařilo udržet projekt online a zapojit i šedesát dětí z MŠ Sýpka nebo založit pěvecký sbor o třiceti členech.

Ambice Brno drželo v první fázi spíše při zemi. Na první kroky projektu dohlíželi i zkušení odborníci z neziskovek, které v lokalitě vybraných základních škol působí, mezi něž patří například Muzeum romské kultury, romské středisko DROM, IQ Roma servis, sdružení Tripitaka a projekt Barvy Brněnského Bronxu v bývalé káznici a další. Po úspěchu pilotního integračního projektu bude úkolem Brna dostat skupinové učení a uměleckou praxi na další školy, do povědomí učitelů, kteří chtějí pracovat inkluzivně a na míru potřeb dětí, které učí, a nejlépe i do běžných rozvrhů žáků. Brněnskou zkušeností se od letošního června inspiruje sedm dalších měst v Česku a na Slovensku (Plzeň, Ostrava-Jih, Neratovice, Trenčín, Nitra, Banská Bystrica, Lučenec). Zahřívací fázi přenou dobré praxe bude financovat návazný cyklus podpory programu URBACT.

„Hrozně ráda bych viděla výsledek v tom, že se třeba do curricula vysokých škol, pedagogických škol nebo JAMU dostane tento způsob výuky jako nabídka pro budoucí učitele hudby,“ doplňuje ambice projektu radní Marie Jílková. Brno bylo vybráno mezi 23 měst s dobrou praxí do publikace Good Practice Transfer ‒ Why not in my City? (Přenos dobré praxe ‒ Proč ne i v mém městě?).

Zdroje: Facebook @OnstageBrno; Youtube Onstage Brno; URBACT – Česká republika | URBACT; 
Good Practice Transfer ‒ Why not in my City? | URBACT 

Text: Lucie Ševčíková / Kreativní Česko