Umožnění společné správy v postkomunistickém městě: Příběh z Prešova

Město Prešov se rozhodlo účastnit projektu, aby participativní cestou revitalizovalo bývalou „Městskou oázu“: malý opuštěný, ale pozoruhodný veřejný prostor v blízkosti centra města. Tím chtěli současně položit základ nového politického nástroje pro správu a účast soukromých osob na výkonu majetkových a právních aktivit města. Síť Civic eState zprostředkovala příležitost zaktivizovat místní subjekty pro tento spolu-tvůrčí projekt, který byl inspirován dalšími partnerskými městy – Neapolí, Amsterdamem, Barcelonou, Ghentem, Gdaňskem a Jasy.

Představení neapolského konceptu na Slovensku

Město Prešov si bylo vědomo toho, že nejde převzít celou dobrou praxi Neapole: je třeba si uvědomit, že smýšlení místních obyvatel je do určité míry stále ovlivněno dopady období komunismu v zemi a není pro ně běžné, aby se občané starali o otázky řízení města, na druhou stranu se toto nastavení mění s generacemi. Kromě kulturních a sociálních rozdílů by měla být brána v potaz i platná legislativa – Slovensko má přísná pravidla pro veřejné zakázky a nakládaní s obecním majetkem. Prešovský tým věděl, že nebude moci použít stejnou cestu jako vedoucí město Neapol; nicméně byli přesvědčení, že dokáží implementovat „ducha“ participativních metod demokracie do povědomí občanů a v tomto směru nastaví vnitřní procesy městského úřadu.

S pandemií koronaviru se mnoho projektů zastavilo. Tým musel pozměnit způsob komunikace a zaměřit se na otázku svých cílů, a to především na kvalitu cílů, nikoliv kvantitu. V tomto ohledu pandemie přispěla k omezení záměrů města, což mělo ve výsledku pozitivní vliv na organizaci.  

První velkou otázkou, kterou se týmu Prešova podařilo vyřešit díky partnerům ze Civic eState, bylo sladění cílů se schopnostmi města ve smyslu legislativy, skupiny místních aktérů (ULG) a řízení v průběhu pandemie. Velkou výhodou byla spolupráce s Prešovskou univerzitou.

Otevřená výzva, příprava pozemků a právních dokumentů pro Městskou oázu postupovaly od začátku dobře. Na Slovensku existuje poměrně složitý byrokratický systém, který klade různé nároky na správu agendy obecních úřadů, a proto mnoho procesů trvá dlouho. Prioritou bylo zjednodušit tento systém, zejména pokud jde o správu, aby mohl být přístup k řešením rychlý a snadný. Po vyhlášení výzvy byly podmínky pro podnikatele nastaveny co nejjednodušeji, ale proces tvorby legislativy těchto pravidel trvá i nadále. Prešov však pevně věří tomu, že do léta 2021, kdy by měla začít realizace pilotního projektu, budou připraveny legislativní a právní dokumenty, které již budou schváleny příslušnými orgány.

Aktivity ULG

Jak bylo naznačeno výše, vytvoření ULG bylo zpočátku nesmírně obtížné, a to jak po správní struktuře, kde chyběla právní podpora, tak na úrovni odborníků, místní komunity a účastnících se občanů. Pokrok byl v tomto směru mnohem pomalejší než u ostatních partnerů v Síti. Bylo nutné vytvořit správný komunikační manuál a zvolit tvůrčí způsob, zejména s důrazem na sledování společných cílů, které na začátku nebyly přesně specifikovány a sdílení nápadů bylo obtížné. Mnoho rizik bylo eliminováno až poté, co město změnilo obsazení projektového managementu. Vstup Prešovské univerzity měl na projekt velmi pozitivní dopad prostřednictvím Memoranda o spolupráci, který mělo taktéž kladný vliv na aktivity ULG z profesionálního hlediska. Byly vytvořeny tři základní komponenty ULG – administrativní, právní a organizační. Počet členů se stabilizoval z původních tří na jedenáct stálých členů a přibližně 10 lidí v širším okruhu, kteří částečně pomáhají vytvářet pilotní projekt.

ULG ještě není institucionalizována jako samostatná organizační jednotka, ale působí pod oddělením projektového managmentu u městského úřadu.

Výzvy

Prešov neměl v zásadě žádná společná městská pravidla a v praxi nesplňoval mnoho základních principů diskutovaných v rámci Sítě. Město, stejně jako celý stát, nemělo žádnou obsáhlou legislativu pro práci s veřejností. Pravidla po zrušení komunitní nadace před několika lety byla v zásadě nefunkční a občanská účast byla koordinována s velmi špatnými postoji vůči městu. 

Na vnitřní úrovni je potřeba zjednodušit administrativní zátěž tím, že se vytvoří pravidla předpokladu a přímého přístupu, zjednodušením a nalezením přímých procesů a jednodušších nástrojů. Rovněž je potřeba zlepšit zapojení zaměstnanců a vzájemného myšlenkového propojení. Pandemie přinutila ULG, aby se více soustředila na kvalitu lidí než na kvantitu, a upřednostnila přímou a otevřenou komunikaci.

Otevřená komunikace s obyvateli na vnější úrovni již přináší ovoce, ale výzva není ještě kompletně splněna (2021).

Mimo cestu přenosu

Legislativa pro využívání opuštěných nebo nevyužívaných nemovitostí v Prešově byla zjednodušena a zpřístupněna. Místní tým také vytvořil anuitní nástroj pro čerpání nápadů a názorů veřejnosti, aby udržoval a ověřoval správnost jejich postupů.

Byla identifikována a definována řada přijatelných pozemků, stejně jako jejich řešení vhodných pro komunikaci s veřejností, dokonce i tato řada se rozšiřuje o nové a nové nápady. Je velice obtížné pracovat v souladu s veřejným míněním, ale město je o to víc potěšeno, že mohlo přizvat k účasti na rozhodování ve veřejných záležitostech řadu občanů zastupujících laickou veřejnost v rámci ULG.