Zvyšování povědomí v antropocénu: Ochrana včelstva znamená ochranu nás samotných
Edited on
07 February 2020Činnosti člověka v současné éře antropocénu přispívají k nadměrnému využívání přírodních zdrojů, destrukci přirozených prostředí či masivnímu využívání chemických látek, přestože je v našich silách těmto efektům předejít. V tomto článku si představíme město Cesena, které je jedním z pěti partnerů BeePathNet a může sdílet příklady dobré praxe na téma zvyšování povědomí za použití nejrůznějších nástrojů pro farmáře, občany, a děti. Kromě toho šíří do světa svou vizi města přátelského ke včelám.
V dnešní antropocenní éře se nám nadměrným využíváním přírodních zdrojů, destrukcí přirozených prostředí a masivním využíváním chemických látek v zemědělské a průmyslové produkci podařilo ohrozit stále více a více rostlinných a živočišných druhů. Již od padesátých let minulého století tak dochází k poklesu biologické rozmanitosti. Nedávné vědecké výzkumy medu a divokých včel vyvolaly značné obavy z hrozeb, kterým v současnosti čelí populace opylovačů a také z možných důsledků úbytku jejich populace.
Výstavba umělých prostředí, ničení přírodních stanovišť a důsledky intenzivního zemědělství s významným podílem pesticidů vyhnaly opylovače z jejich přirozených prostředí do městských a příměstských oblastí. Zde se snaží najít nová útočiště. Městská prostředí se obvykle vyznačují vyšší teplotou a nižší vlhkostí a tím mohou poskytovat vhodné prostředí pro květiny po delší dobu v rámci roku a obecně jsou méně znečištěny pesticidy než zemědělské oblasti.
Městské instituce by proto měly udělat více pro řádnou ochranu hmyzu a pro zachování biologické rozmanitosti. Konečně by měly přivítat opylovače s otevřenou náručí tím, že budou hrát klíčovou roli při zvyšování informovanosti a úrovně vzdělanosti svých občanů v této oblasti. Tím můžeme docílit pozitivního přístupu občanů ke hmyzu ve městech. Stále však čelíme četným mystifikacím ohledně hmyzu a to zejména pokud se jedná o bodavý hmyz. Tohle platí pro městská prostředí a je to přímo spojeno s nedostatkem znalostí. Na tomto nedostatku proto musíme zapracovat.
Zvyšování povědomí musí být realizováno na více úrovních s použitím nejrůznějších nástrojů.
Za prvé, instituce (regionální a místní úřady) by měly zvýšit informovanost ve svých vlastních řadách a informovat o významu ochrany biologické rozmanitosti ve městech s cílem definovat „hlavní strategii“, do které se zapojí různá oddělení. Tato strategie musí být zaměřena na prosazování environmentálních aspektů jako jednoho z klíčových faktorů při každodenních rozhodovacích procesech.
Za druhé, produktivní odvětví, která se nacházejí v městských a příměstských oblastech: zemědělci, firmy a odborníci musí být poučeni o příležitostech, které mohou nalézt v tomto „zelenějším prostředí“. Musí být také poučeni o tom, jak k tomu mohou přispět svými každodenními činnostmi. Slovo „zelená/zelený/zelené“ v dnešní době skýtá potenciál silné marketingové příležitosti jak v zemědělském, tak v průmyslovém sektoru.
A konečně samotní občané! Ti vyžadují pravděpodobně nejdůležitější část práce. Zvyšování povědomí o nutnosti ochrany životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a o roli opylovačů je dlouhodobý úkol a dosažení skutečně hmatatelných výsledků vyžaduje patřičnou dávku odhodlání a čas.
Práce na informovanosti občanů by měla začít již od školního věku. Vzdělání je prostředek k vytváření vědomých občanů a žáci si následně nové vědomosti nenechávají jen pro sebe, ale dále vzdělávají i své rodiny.
Starší občané, kteří pocházejí z generací, pro něž byla ochrana životního prostředí a environmentalismus až sekundárním aspektem života by se měli zapojit prostřednictvím seminářů, workshopů, akcí či představení. Měly by být zapojeny nejrůznější nástroje. Nezapomínejme také, že musíme zapojit různé skupiny obyvatel měst, mezi něž patří i cizinci, občané s nízkými příjmy nebo osoby se zdravotním postižením.
Město Cesena při své práci v projektu BeePathNet vyvíjí strategii zaměřenou na zvyšování povědomí občanů ohledně celkové kvality životního prostředí a konkrétně se zaměřuje na význam opylovačů.
Městská správa již učinila několik důležitých kroků na cestě k vizi vytvoření města přátelského ke včelám. Členství municipality v programu CEAS je stavebním kamenem pro podporu udržitelnosti v rámci institucí a ve městě. CEAS je zodpovědný za dlouhodobé plánování aktivit. Tento program zahrnuje školy, asociace, nevládní organizace a vždy se zaměřuje na vzdělávání v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelnosti (obr. 1: Příklad dobré praxe aktivit CEAS zahrnující asociace s přímým řízením veřejných prostranství: autor: archiv města Cesena).
V rámci projektu BeePathNet obec podniká opatření zaměřená na opylovače a včely v městském prostředí. Tím se zrodila myšlenka nového konceptu: experimentování s novými způsoby správy zelených ploch ve veřejných parcích s cílem regulovat sečení trávy podle období květu. Jakmile bude zavedena správná informační grafika, tyto oblasti se stanou místem pro vzdělávání a zvyšování povědomí občanů.
Na jaře se uskuteční cyklus seminářů zaměřených na různé cílové skupiny (profesionály, občany, instituce) se třemi hlavními tématy: Správné využití fytosanitárních produktů pro zemědělce a profesionály. Pro občany je naplánován seminář „Zahrada přátelská ke včelám“ spočívající v udržitelné péči o balkony a zahrad prostřednictvím botanických přístupů i vhodných fytosanitárních produktů a správný přípravků na hubení škůdců. Posledním tématem bude kulatý stůl zabývající se důležitostí muzeí v procesu zvyšování vědeckého povědomí a vzdělání občanů.
Současně bude mít tento rok základní škola v Ceseně příležitost vyzkoušet naučnou stezku o včelách, opylovačích a včelařství. Ve třídě bude také přítomen skutečný včelař, jehož přítomnost osvítí žáky v této oblasti. Ukáže jim například skutečný včelí úl a představí jim každodenní rušný život včel.
Sdružení včelařů mají klíčovou roli pro úspěch této strategie. Můžeme si to demonstrovat na příkladu z roku 2017, kdy byl podepsán protokol regionálními sdruženími včelařů (AFA, Beekepers Association of Forlì Cesena, člen BeePathNet ULG byl jedním z promotérů a signatářů) a různými společnostmi. Tento akt vedl k vytvoření souboru důležitých společných pravidel za účelem ochrany včelstva, podpory procesu opylování a tím zajištění vysoké kvality opylení. Tento první regionální krok vedl ve stejném roce k podpisu národní dohody, která je důležitým milníkem partnerství mezi včelařemi, zemědělci a producenty osiva (obr. 2: Nástroj pro šíření protokolu podepsaného na regionální úrovni včelaři a společnostmi: autor: AFA Apicoltori).
Organizování nejrůznějších událostí je také mocným nástrojem, jak získat pozornost občanů. Pokud jsou tyto událostí efektivně zprostředkovány, mohou také oslovit dostatečný počet lidí. To se stalo letos v Ceseně při příležitosti vůbec prvních městských oslav Světového dne včel (obr. 3: Občané poslouchají příběhy včelařů – momentka ze Světového dne včel 2019 v Ceseně: autor: archiv města Cesena). Tato událost jako první představovala příležitost k propojení institucí, asociací, soukromých společností a občanů, kteří ve městě pečují o biodiverzitu a ochranu opylovačů. Úspěch akce prokázal, že pokud je veřejnost dostatečně a efektivně informována, tak bude naslouchat potřebám našeho projektu.
V dnešní éře webů a sítí by břemeno zvyšování povědomí mělo být sdíleno právě prostřednictvím těchto moderních technologií, čímž dosáhneme efektivity v daleko větším měřítku. To je také důvodem pro vytváření spojení mezi podobnými projekty, které jsou realizovány v různých městech a zaměřují se na podobná témata, se společným cílem vytvořit přátelské městské prostředí pro včely a opylovače.
Velmi zajímavé informace lze nalézt například v projektu „Let it bees!“ (projekt obce Fidenza) (obr. 4: pracovní skupina Fidenza: autor: Municipality of Fidenza) a v projektu „Cremona Urban Bees“ (obr. 5: Včelaři z Cremony při práci: autor: „Città Rurale“) (projekt Città Rurale Association a obce Cremona).
Submitted by Eliska Pilna on