6 doporučení pro města, která se chtějí zapojit do Sítí přenosu OP URBACT III
Edited on
08 January 2018Výzva pro tvorbu Sítí přenosu OP URBACT III bude otevřena až do 10. ledna 2018. Cílem těchto Sítí je adaptace a přenos dobrých praxí OP URBACT do měst, která čelí podobným výzvám, jsou ale méně zkušená.
Městu, které si přeje podat žádost, mohou vyvstat nějaké otázky: Co město s příkladem dobré praxe sdílením svých znalostí získává? Co když je politické a kulturní prostředí v mém městě zcela odlišné? Jakým nástrahám bychom se měli vyvarovat při přijímaní příkladů dobré praxe v našem městě?
Odpověď na tyto otázky není nutné dlouze hledat: v článku vám představíme některé příklady z programu URBACT.
TUTUR byla pilotní Síť přenosu OP URBACT zaměřená na dočasné užívání opuštěných prostor. Nastavena byla tak, aby "testovala" přístup k přenosu z jednoho města na druhé. Od roku 2014 po dobu 15 měsíců byli do sítě zapojeni tři partneři – Řím (Itálie), Alba Iulia/Karlovský Bělehrad (Rumunsko) – jakožto "partnerská přejímající města" a Brémy (Německo) – v roli "města s příkladem dobré praxe".
Některé poznatky o síti TUTUR:
Brémy: Město s příkladem dobré praxe, které se učilo od přejímajících měst
Oliver Hasemann, zabývající se územním plánováním, je spoluzakladatel městské rozvojové společnosti AAA Ltd a zároveň pracuje pro ZwischenZeitZentrale (ZZZ), což volně přeloženo znamená "Agentura pro přechodné období". Od roku 2012 Hasemann společně se svým kolegou architektem Danielem Schnierem vede agenturu ZZZ jménem města Brémy. ZZZ je veřejný projekt provozovaný společností AAA Ltd jakožto externím dodavatelem. Společnost AAA Ltd za posledních 10 let sama projekty dočasného užívání realizovala. Byli vybráni městem, jelikož jsou úzce spojeni s uživatelskou komunitou, zároveň ale chápou potřeby a omezení veřejné správy. Cílem společnosti ZZZ je "probudit ze spánku" neobydlené budovy a oblasti, a to jak veřejné, tak soukromé. Toho chtějí v těchto prostorách dosáhnout zřízením dočasného užívání, čímž se zároveň nemovitosti a okolní oblasti regenerují. Tato koncepce funguje na principu levného prostoru pro dočasné užívání. To vytváří ideální podmínky pro malé podniky, začínající podniky, iniciativy a sdružení.
Pro agenturu ZZZ jsou základními prvky úspěšného dočasného užívání tvůrčí uživatelé s přesvědčivými myšlenkami na jedné straně a na straně druhé otevření majitelé prázdných budov a pustých prostorů. V tomto procesu hraje ZZZ roli zprostředkovatele: hledá vhodné nemovitosti, konzultuje s vlastníky nemovitostí a vyvíjí a doprovází projekty dočasného užívání. Kromě toho, že ZZZ pomáhá uživatelům realizovat své projekty ve vhodných objektech, přichází rovněž s vlastními nápady pro volné prostory a koordinuje některé projekty sama. Tímto způsobem vytváří pro všechny stakeholdery prostředí, které je všem prospěšné.
V roce 2014, kdy se město Brémy rozhodlo účastnit se Sítě přenosu TUTUR jako město s příkladem dobré praxe, již ZZZ spolupracovala s různými stakeholdery, kam patří např. zástupci různých oddělení místního úřadu či obyvatelé dané oblasti. A již také realizovala řadu projektů dočasného užívání v přístavní oblasti v Brémách, kde jsou obrovské prázdné továrny s bývalými odstavnými prostory. Mezi realizované projekty patří např. jedinečné letní akce či stálé kulturní a společenské využití v různých prostorách, jako jsou bývalé kancelářské budovy, nemocnice nebo továrny.
Prostřednictvím svých výměn s přejímajícími městy získaly Brémy nový náhled na témata, jakými jsou například propojení užívání volných prostor s nezaměstnaností mládeže nebo integrací migrantů a uprchlíků – témata, která jsou nyní, pět let po vzniku agentury, jednou z hlavních výzev pro Brémy a ZZZ. Cílem je otevřít ve městě projekty pro dočasné užívání těmto skupinám v mnohem větší míře a vytvořit vhodné nástroje pro jejich řešení a nabídnout cenově dostupné prostory. Během posledních dvou let spolupracovala ZZZ s několika nevládními organizacemi, aby našla správný způsob, jak toho dosáhnout a uskutečnila také sedm workshopů v rámci projektu "REFILL" OP URBACT III.
Řím: Přejímajícímu městu chybějí regulační rámce
Město Řím mělo o téma dočasného užívání velký zájem. Italská metropole vlastní mnoho nemovitostí, včetně zemědělské půdy, budov a otevřených prostor. V roce 2014 bylo mnoho z nich využito pouze částečně nebo dokonce vůbec – situace, která mohla trvat dlouho, zatímco se čekalo na to, až se určí, jak budou tyto prostory využity, a až se získají potřebné finanční prostředky na jejich obnovu. Opuštěné nebo zneužité prostory byly pro místní komunity velkou ztrátou, částečně proto, že volná místa mají negativní vliv také na okolní oblasti. Experimentování s dočasným užíváním v rámci sítě TUTUR umožnilo městu otevřít své objekty novému využití a zároveň zapojit místní obyvatele.
"Přestože se v Římě ve veřejných prostorách spontánní občanská užívání uskutečňovala, neměli jsme pro takové akce žádné regulační rámce. Zásady, které existují v Brémách, a způsob, jakým mohou umožnit výjimky v případě potřeby, byly pro nás velkým poučením. Veřejné zakázky, bezpečnost a územní plánování ve skutečnosti v Římě regulovány přísněji než v Brémách. V souvislosti s dočasným užíváním bylo v Brémách možné přiřadit veřejné nemovitosti přímo místním stakeholderům i bez veřejné soutěže, a to i v případech, kdy už budovy plně nesplňovaly všechna požární a bezpečnostní opatření. To by v Římě nebylo možné, jelikož podle stávajících zásad by dočasná užívání měla být v souladu s předpisy, stejně jako je tomu u dlouhodobých pronájmů, což výrazně ovlivňuje ekonomický závazek a dlouhodobou odpovědnost uživatelů", říká Daniela Patti, která působila jako koordinátorka sítě TUTUR v Římě.
V rámci sítě TUTUR vytvořil Řím společně s místními obyvateli aktivity ve čtvrti Viale Adriatico Market a dočasně využil bývalý Viadukt Presidenti jako cyklistickou stezku a komunitní centrum a znovu zahájil užívání opuštěného školního divadla Dona Bosco. To bylo otevřeno jako veřejný prostor s dílnou pro jízdní kola, dětským hřištěm a občanskou laboratoří. Toto dočasné užívání bylo přípravou pro přeměnu opuštěného viaduktu na cyklostezku.
6 tipů a triků ze Sítě přenosu TUTUR
Níže sdílejí Oliver Hasemann z německého hanzovního města Brémy a Daniela Patti z Říma své zkušenosti se Sítí přenosu TUTUR – některé rady mohou v budoucnu městům pomoci svou účast v Síti přenosu maximálně využít.
1) "Město s příkladem dobré praxe: Nepovažujte se za pouze "trenéra"... najděte pro sebe v Síti také jiný cíl: Buďte při jednání s místní vládou konkrétní, abyste si její zástupce získali"
„Když jsme se připojili k Síti přenosu TUTUR jako město s příkladem dobré praxe, byli jsme velice zvědaví, jak dočasné užívání funguje v jiných evropských městech,“ říká Hasemann. Kromě sdílení svých vlastních dobrých zkušenosti s jinými městy, Hasemann poukazuje na to, že je také velmi důležité, aby si město s příkladem dobré praxe OP URBACT určilo kromě své role „koučování“ přejímajících měst také další konkrétní aktivitu v Síti přenosu.
Touto aktivitou bylo v případě Brém to, že TUTUR jim dal možnost experimentovat s novými formami dočasného užívání, jako jsou např. „umělecké“ prohlídky městských částí. Jich se účastnili profesionální umělci, kteří z těchto prohlídek učinili živější události a zaostřili pozornost na okolí. Navíc měli možnost více se soustředit na projekty ve vybraných čtvrtích. Hemelingen je historická průmyslová čtvrt v Brémách, která prošla transformací pracovních procesů a která „netrpí“ významnými společenskými problémy (nezaměstnaností, chudobou mládeže). V této čtvrti byly některé opuštěné prostory s různou charakteristikou (od prázdných obchodů přes brownfieldy až po prázdné tovární oblasti) „probuzeny“ díky aktivitě místních sítí veřejných orgánů a soukromých subjektů a nevládních organizací.
2) "Abyste si získali přízeň místní správy, buďte konkrétní"
Zisk ocenění "Město s příkladem dobré praxe OP URBACT" může být pro města silným argumentem při přesvědčování zástupců městské správy a dalších místních představitelů o výhodách přenosu zkušeností v rámci sítí OP URBACT.
Oliver Hasemann však poskytuje další radu: "Nadnárodní výměna a získávání nové inspirace zní pro mnoho zástupců místní správy poměrně abstraktně. Snadněji je proto přesvědčíte, když řeknete: "V rámci tohoto projektu budeme implementovat a hodnotit konkrétní akci X v naší městské čtvrti…"."
3) "Potřebujete politické a kulturní přizpůsobení"
"Přestože jsou kontexty Říma a Brém zcela odlišné, o dočasném užívání a občansko-veřejné spolupráci jsme se dozvěděli mnoho," říká Daniela Patti. Brémy měly v očích Říma velmi inovativní systém pro řešení dočasného užívání: spolupráce města s ostatními regionálními a národními stakeholdery umožnila přidělování finančních prostředků a určování prioritních oblastí intervence, kde by agentura ZZZ mohla přiřadit uživatele prázdným prostorům. Daniela dodává, že dobrá praxe z Brém byla cennou inspirací pro práci v Římě – ale rámec, který by napomohl totéž uskutečnit i v místním kontextu v Římě, by musel být zcela jiný.
Je přesvědčena, že: "není možné kopírovat a vkládat něco z jednoho města do druhého, musí existovat politické a kulturní přizpůsobení. V Římě jsme si uvědomili, že vypracování dalších postupů pro regulaci volných veřejných nemovitostí, tentokrát z hlediska dočasného užívání, by bylo kontraproduktivní, jelikož jsme již měli pět opatření, která tak či onak ovlivňují přiřazování veřejných zelených prostranství nebo budov. Místo toho jsme využili příležitost lépe informovat stakeholdery o stávajícím právním rámci vydáním tištěného průvodce a prostřednictvím online materiálů a seminářů. Současně jsme také přispěli k vypracování nových směrnic o městských společných prostorách pro celou správu, které však v důsledku politických změn v městské radě prozatím nebyly realizovány."
4) "Odhalte "zákulisní mechanismy" dobré praxe"
"Je důležité pochopit dobrou praxi také z hlediska "zákulisních mechanismů", protože ty jsou často pro její přenos nezbytné. Obtížnost přenosu praxe z jednoho kontextu do druhého spočívá v povědomí o specifických podmínkách, které ovlivňují fungování v místním kontextu. Kromě všeobecných kulturních rozdílů mohou často existovat zásady nebo postupy, které nepřímo ovlivňují úspěch přenosu," říká Daniela Patti.
"V případě Brém je model veřejné správy nezbytný pro jeho dobré fungování." Ve skutečnosti těží praxe dočasného užívání v Brémách z úzké spolupráce a finanční podpory různých oddělení a vládních úrovní. Navíc flexibilita města při uplatňování politik v dočasně užívaných budovách není ve všech evropských městech běžná, například z hlediska bezpečnosti nebo zdraví. Dalším důležitým faktorem je role agentury ZZZ jakožto prostředníka mezi veřejnou správou a uživateli, čímž je zajištěno, že má místní kreativní komunita k těmto prostorám přístup. V mnoha dalších městech v Evropě by k tomu mělo docházet prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, a nikoli skrze přímé přidělování, jako tomu je v případě Brém.
5) "Vyberte si partnery v podobné situaci"
Pokud jde o velikost partnerských měst, OP URBACT ji nijak neomezuje. Pro uspokojivé řešení je však pro všechny zúčastněné strany prospěšné, aby se partneři v síti nacházeli v podobné situaci. "S naším třetím partnerem v síti TUTUR Alba Iulia/Karlovským Bělehradem se z organizačního hlediska a právní úpravy uskutečnila dobrá výměna. Problémy v malém městě jsou však zcela odlišné, než jak je tomu v metropoli, jako je Řím, nebo v hlavním městě spolkového státu, jako jsou Brémy. Města by měla zohledňovat aspekt srovnatelnosti při hledání partnerů do sítě", říká na základě svých zkušeností Oliver Hasemann.
6) "Získejte místní stakeholdery a kolegy na svou stranu"
Zapojení místních stakeholderů do projektů rozvoje měst je jednou z klíčových "manter" programu URBACT. Daniela Patti to může potvrdit: důrazně doporučuje městům zapojeným do OP URBACT, jež se účastní Sítí přenosu, aby získala místní stakeholdery na svou stranu – "také ty nečekané a problematické!"
Kromě toho je nutné zapojit i kolegy z jiných odborů: "Ti jsou klíčoví pro strategii, pomohou vám pochopit výzvy a potenciál při implementaci dobrých praxí ve vašem místním kontextu," říká.
Po procesu přenosu
Hasemann i Patti se shodují, že jejich města měly z přenosu prospěch. "TUTUR nám umožnil v jedné římské čtvrti zahájit pilotní program dočasného užívání, oživit některá místa díky místním obyvatelům a vypracovat politická doporučení pro městské směrnice, ačkoli kvůli politickým změnám nebyly bohužel prozatím schváleny," říká Patti. Na druhou stranu Brémy získaly příležitost dát konkrétnější podobu přístupu k dočasnému užívání prostřednictvím implementace několika nových projektů v městské části Hemelingen, jako je například "WURST CASE" ve starých masných závodech nebo "bay-WATCH" v brownfieldu na břehu řeky Hemelingen. Financování agentury ZZZ bylo navíc prodlouženo do roku 2020. Některé z myšlenek, které vznikly během Sítě přenosu TUTUR, nyní tvoří hlavní těžiště jejich dnešní práce, která je zaměřena na propojení dočasného užívání a integrace migrantů.
Další informace o:
- TUTURu
- Agentuře ZZZ
- Příkladech dobré praxe OP URBACT
- Výzvě pro Sítě přenosu (termín pro podávání přihlášek: 10. ledna 2018)
- Poznatcích z pilotních projektů Sítí přenosu OP URBACT
Autor: Heike Mages
Submitted by Eliska Pilna on