Mluvme o inteligentní specializaci

Podle definice uvedené v metodické příručce věnované inteligentní specializaci a na základě zmínky v nařízení o Evropském fondu regionálního rozvoje (EFRR) jsou „strategiemi pro inteligentní specializaci“ celostátní nebo regionální inovační strategie, které stanoví priority pro vytvoření konkurenční výhody vybudováním vlastních výzkumných a inovačních kapacit, jež budou odpovídat potřebám podniků s cílem uceleným způsobem reagovat na nové příležitosti a vývoj na trhu a zároveň zabránit zdvojování a tříštění úsilí … Strategie pro inteligentní specializaci jsou vypracovány se zapojením celostátních nebo regionálních řídicích orgánů a zúčastněných stran, jako jsou univerzity a vysoké školy, průmysl a sociální partneři zapojení do oblasti procesu rozvoje podnikavosti“.

Je zřejmé, že města, a zejména metropolitní oblasti jsou hnací silou inteligentních specializací ve veřejném sektoru. Města jsou motorem evropské ekonomiky, který generuje více než 2/3 jejího HDP. Dále jsou městské oblasti centrem výzkumných institucí a univerzit a je v nich zastoupena naprostá většina malých a středních podniků nezemědělského charakteru. Právě ve městech dochází k největším investicím do inkubátorů, start-upů či spin-out firem. Města nabízejí největší potenciál využití příležitostí uvedených ve strategiích inteligentní specializace a financovaných z prostředků strukturálních fondů EU. Na druhou stranu však řízení metropolitních oblastí po celé Evropské unii vykazuje znaky roztříštěnosti a pro mnoho měst stále platí označení „ekonomika města odpovídá 21. století, správa města 20. století a hranice města století 19.

Regiony a města bez fraktální povahy

Pokud by regiony byly fraktální povahy, tj. matematické množiny útvarů, které vykazují opakující se vzorec na všech úrovních (viz též obrázek 1), bylo by možné nalézt na každé z úrovní hierarchie měst stejné zastoupení klíčových sektorů a technologií a obdobné partnery.

Města však nejsou pouhými fraktálními odrazy svých regionů. Každé město má svá vlastní specifika, která mohou, ale i nemusí být v souladu se specifiky, která jsou určující na regionální úrovni. To platí pro malé i velké regiony, malá i velká města. V praxi to znamená, že některé klastry existující na regionální úrovni nemají své protějšky v určitém městě. Jiné klastry, které hrají významnou roli v místní ekonomice města, nejsou relevantní na regionální úrovni. Tento nesoulad ovlivňuje ekonomiku města, protože může omezovat možnosti financování ze strukturálních fondů zaměřené na klastry. Taková města jsou zajisté těmi, která nejvíce potřebují podporu prostřednictvím kohezní politiky, aby byla schopna pozvednout své místní ekonomiky na novou úroveň.

Obr. 1: U fraktálů platí, že nezávisle na hloubce, v které se pohybujeme, zůstává struktura fraktálu stále stejná.

Alfred Marshall byl jedním z prvních ekonomů, který se již v roce 1919 věnoval problematice průmyslových oblastí. Zdůrazňoval aspekty spolupráce mezi firmami působícími ve vzájemně provázaných oblastech. Ukázal, jak dokáže město fungovat s prvky spolupráce při specializované dělbě práce mezi firmami a s využitím podpůrné infrastruktury. Na příkladu výroby nože v anglickém Sheffieldu charakterizoval město jako továrnu bez hranic, přičemž než dojde k zabalení hotového výrobku a jeho prodeji, dochází k jeho zpracování v několika sousedících výrobnách v daném městě. V moderních ekonomikách jsou pozměněné výrobní vztahy, avšak zdá se, že geografická vzdálenost, respektive blízkost je charakteristickým rysem podnikových ekosystémů.  Neboť pokud se zaměříme na oblast start-upů v Evropě, zjišťujeme, že pro jejich klíčové typy, jako např. start-upy působící v oblastech technologií a kódování, je často charakteristické, že se nacházejí v omezeném prostoru několika vzájemně sousedících měst. Ačkoli je mikrogeografie těchto klastrů dosud poměrně málo vědecky popsaná, lze se domnívat, že v jejich genezi hrají roli blízkost a sociální sítě.

Svou roli hrají i další aspekty. Opuštěné areály s dřívější řemeslnou výrobou často vytvářejí příležitosti pro mladé kreativce. Tam, kam kreativci přicházejí, tam se objevují též start-upy využívající okrajového umístění v těchto transformujících se oblastech. S postupem času však roste cena nemovitostí a dochází k gentrifikaci, která vytlačuje tyto společnosti z daných míst. Ke vzniku takových oblastí obvykle dochází navzdory procesu plánování; jakmile takové areály vzniknou, je jim v prostředí územního plánování málokdy poskytnuta dostatečná ochrana, aby zůstaly zachovány.

Inovace v Evropské unii se však výrazně koncentrují do míst s vyšší urbánní hierarchií a do oblasti tzv. Modrého banánu, která se rozprostírá mezi anglickými městy Londýn, Manchester, Birmingham a italskými Milánem a Turínem. Tento fakt je zvláště patrný u projektů financovaných v každém z rámcových programových období EU. Navzdory 20letým snahám o podporu prostřednictvím kohezní politiky je nesnadné úspěšně rozvíjet inovační kulturu mimo oblast Modrého banánu; zejména se tato snaha nedaří v menších městských oblastech a v oblastech s nižší populační hustotou.

Klíčovým prvkem úspěšné inovační politiky je pro města i regiony koncept tzv. trojité a čtverné šroubovice (triple and quadruple helix).

Úspěšné případy aplikace konceptu trojité šroubovice vykazují hustou síť vztahů mezi malými a středními podniky a výzkumnou infrastrukturou dané oblasti. Jsou facilitovány a podporovány veřejným sektorem, často prostřednictvím rozvojových agentur jako např. Brainportu v Eidhovenu, projektového lídra sítě (projektu) CHANGE v rámci programu URBACT. Čtverná šroubovice posouvá koncept ještě dále tím, že do vývoje nových produktů a procesů zapojuje aktéry občanské společnosti. To je důležité jak pro testování nových produktů, tak pro oblasti označované termíny co-producing, co-designing a nebo co-creating. Dochází k výraznému překryvu činností s tzv. hnutím živoucích laboratoří (Living Lab movement), které slouží městu i jeho obyvatelům jako testovací prostor pro nové rozvojové aktivity. URBACT se široce zabýval tématy týkajícími se vazeb podnikání a vývoje, např. v případě zapojení města Magdeburg do sítě (projektu) REDIS a nebo města Delft do sítě (projektu) eUNIVERSITIES. Úspěšné použití konceptu trojité šroubovice je uvedeno v publikaci URBACT New Economies publication na příkladech dobré praxe měst Eindhovenu, Dublinu a San Sebastianu.

Obr. 2: Lokalizace tzv. Modrého banánu v Evropě. Zdroj: Reclus 1989

Inteligentní specializace, města a URBACT

Navzdory potenciálu finančních prostředků, který nabízejí nové operační programy v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím prioritních oblastí inteligentní specializace (1), jsou města vyčleňována z diskuse na toto téma. To naznačují neověřená data získaná v deseti městech (2) sítě (projektu) IN FOCUS operačního programu URBACT. Tento stav prohlubuje riziko nesouladu mezi regionálními strategiemi a tím, co se odehrává ve městech. Proces rozvoje podnikavosti, který má generovat informace do diskuse o nově se objevujících sektorech a technologiích, je často povrchní a dle Miguela Rivase, hlavního experta sítě URBACT, dostatečně nezapojuje aktéry na městské úrovni. Výsledkem je, že příliš velký počet strategií inteligentní specializace zůstává tzv. na papíře. K životu by je měla přivést právě města.

Projekt IN FOCUS se zabývá otázkami, jak mohou města řídit strategie regionální inteligentní specializace a profitovat z nich, a věnuje se souvisejícím tématům, jako jsou klastry, podnikání, nové prostory pro podnikání či branding/atraktivita. IN FOCUS zahrnuje města, která jsou aktivní na poli technologií, jak např. Bilbao, Porto, Bordeaux, Grenobl, Turín či Frankfurt. Každé z těchto měst nabízí mnoho příležitostí v oblastech, jako jsou klastry, např. klastr finančních služeb (Frankfurt) či optoelektroniky (Bordeaux). Projekt též zahrnuje města z regionů, které se zaměřují na inovace, avšak nemají takové možnosti a nacházejí se v regionech s nižší úrovní rozvoje (španělská Plasencia, polská Bielsko-Biala anebo části Bukurešti).

Další ze sítí programu URBACT, projekt Smart Impact (vedena anglickým Manchesterem) se zabývá otázkou, jak se mohou rozvíjet tzv. inteligentní okrsky v rámci rozšiřujícího se konceptu Smart Cities. Tyto okrsky se budou často stávat oblastmi s rozvojem spolupráce mezi odvětvími vývoje a průmyslu a testovacím prostředím pro nové produkty a služby.

Města po celé Evropě se mohou dozvědět, jak se co nejlépe zapojovat do procesu inteligentní specializace. I když promeškala příležitost navrhovat své strategie daného typu, budou zde i nadále možnosti, jak ovlivnit budoucí generaci strategií. A hlavně, města musí porozumět tomuto procesu a možnostem, které takové strategie představují.  Města v každém regionu by si měla procházet strategie inteligentní specializace svých regionů a příslušné operační programy, vstupovat do kontaktu s příslušnými řídícími orgány a zpracovávat lokální plány projektů za účelem propagace inovací. URBACT  bude zveřejňovat informativní ukázky toho, jak mohou města kombinovat přístupy typu Smart City a inteligentní specializace, a tím obohacovat diskusi na dané téma a vytvářet potřebné know-how.

Obrázek 3: Čtverná šroubovice (quadruple helix). Zdroj: Huffington Post 

Poděkování: Tento článek čerpá ze základní studie Miguela Rivase, experta sítě URBACT, zpracované pro síť IN FOCUS vedenou městem Bilbaem. Zveřejnění této základní studie se předpokládá v červenci. Veškeré názory zde uvedené jsou komentáři autora.

1. Typicky spadá pod tematický cíl 1 EFRR, kterým je inovace.

2. Viz Miguel Rivas… Základní zpráva programu URBACT k inteligentní specializaci na úrovni města (vydána v červenci 2016).