Může příroda učinit vaše město odolné vůči klimatu?

Malmö využívá zelené řešení infrastruktury

Malmö, třetí největší město Švédska, má dlouhodobou zkušenost, jak zvládat nadměrné dešťové přívaly tím způsobem, že se vrací daleko před dobu, než se klimatické změny dostaly mezi nejaktuálnější problémy. Řešení je nyní ještě důležitější, když se nárůst množství a intenzity extrémních dešťových srážek očekává. Na druhé straně průlivu Øresund, byla Kodaň v roce 2011 zaplavena kvůli extrémní průtrži mračen. Náklady na nápravu škod se vyšplhaly až na 800 milionů eur. Podobná situace by mohla nastat i v Malmö. V menším měřítku zaznamenala v osmdesátých a devadesátých letech častější záplavy způsobené přetékajícím kanalizačním systémem malmöská čtvrť Augustenborg. Místo toho, aby město rozšířilo kanalizační systém, experimentovalo se zelenou a modrou infrastrukturou: vegetací a vodou. Toto řešení znamenalo vybudování několika kilometrů vodních kanálů a retenčních vodních nádrží, zakládání zelených střech na nových a přestavěných budovách a úpravu zelených ploch tak, aby lépe ukládaly a pomáhaly odvádět dešťovou vodu či její vypouštění zbrzdily. Do kanalizace je sváděna pouze přebytečná voda. Na základě tohoto opatření přestaly problémy se záplavami. Zároveň se tato oblast stala pro své obyvatele mnohem přitažlivější.

Malmö tento přístup opětovně využilo ve čtvrti Western Harbour, nové rezidenční oblasti vystavěné na území bývalého brownfieldu. S dešťovou vodou se zde vyrovnávají především díky množství zelených střech, zelených ploch, vodních kanálů a záchytných nádrží. Voda se stala hravým prvkem v designu této městské oblasti, jenž byl už od počáteční fáze plánování utvářen společně s budoucími obyvateli. Tento design také pomáhá zmírnit klimatické změny díky nízkoenergetickému bydlení a integrované výrobě obnovitelné energie. Všechny tyto prvky činí danou oblast velmi populární nejen pro své obyvatele, ale také pro mnoho dalších občanů a turistů, kteří si atraktivní přímořskou oblast oblíbili. Tato dlouhodobá cenná zkušenost a znalost je výhodou, kterou Malmö sdílí s dalšími městy jako člen sítě OP URBACT III Resilient Europe.

Skutečně, řešení založená na využití přírody mohou být klíčovým nástrojem pro přizpůsobení se klimatickým změnám. Jedná se o zelenou infrastrukturu všeho druhu, ale také o řešení, která umožňují, aby při přírodních procesech, jako jsou záplavy, nedocházelo k poškozování, např. prostřednictvím budování plovoucích nebo zvýšených domů. Zatímco Malmö se již těší mnoha výhodám plynoucích ze zelené infrastruktury, které zvyšují kvalitu života, města Hamburg a Kodaň došla teprve nedávno k závěru, že řešení založené na využití přírody pro zvládnutí klimatických změn naléhavě potřebují. Jednoduše nemohou rozšířit technickou infrastrukturu – jejich kanalizační systém – do té míry, aby se dokázal vyrovnat s množstvím vody, které se očekává při vydatných průtržích mračen. Náklady na takové řešení by byly astronomicky vysoké, pokud by bylo možné takové řešení vůbec provést. Namísto toho zelené plochy, zelené střechy, skladovací prostory nebo ulice jako dočasné vodní cesty budou absorbovat svůj podíl vody, budou ho ukládat, odvádět nebo zpomalovat vypouštění, čímž odlehčí kanalizačnímu systému. Výpočty ukazují, že dnešní řešení, jak je známe, v budoucnosti během změn klimatu na evropském kontinentu neobstojí, ale kombinace s řešeními založenými na přírodní bázi může fungovat.

Rotterdam volí v hustě obydleném městském prostředí multifunkčnost

Většímu množství vody musí čelit také Rotterdam – od stoupající hladiny moře, po silné přívalové deště a povodně. Není mnoho míst, kam se voda může dostat, protože většina z těch oblastí je nízko položena a voda tak musí být odčerpávána. Kvůli tomu je Rotterdam velmi zranitelný a závislý na fungující technické infrastruktuře. Město proto potřebuje ‚uskladňovací kapacitu‘ sloužící ke zpomalení uvolňování vody během silných dešťů. V Nizozemsku pro to ale není dostatek prostor, jelikož se zde téměř každý čtvereční metr využívá pro stavbu domů nebo pro zemědělství a zahradnictví. Navíc Rotterdam jakožto hustě osídlené město má za cíl být energeticky a dopravně efektivní i živoucí a atraktivní. Při hledání nových řešení přišel Rotterdam s řadou myšlenek, které jsou dále zkoumány v kontextu sítě Resilient Europe. Některé z nich jsou plovoucí stavby, jako je plovoucí pavilon poháněný solární energií v Rijnhavenu, který se vyrovnává s různě vysokou hladinou vody, další jsou střešní farmy nebo známá vodní náměstí. Jejich speciální design nabízí mnoho využití a výhod: Obvykle jsou tyto plochy bez vody a jsou zde postavena hřiště či sportovní zařízení. Tato hezká místa mohou být určena pro setkávání nebo odpočinek, ale za silných dešťů se naplní vodou, čímž chrání okolí před povodněmi a jsou tak atraktivní i jiným způsobem.

Nicméně tyto inovativní způsoby, které řeší klimatické problémy, není vždy snadné uplatnit. Zatímco projektanti byli nadšeni, občané byli znepokojeni: byly by například takové oblasti stále bezpečné pro děti? Projektanti museli najít způsob, jak tyto překážky překonat, jak získat důvěru občanů a přesvědčit je. Mezitím byla zřízena první vodní náměstí, která jsou vysoce oceňována.

Kombinace zelených, šedých a „měkkých“ opatření učinila z Vejle město odolné vůči klimatickým změnám

Voda je součástí identity také pro dánské město Vejle. Přichází tam totiž ze všech stran: stoupající hladina Baltského moře kombinovaná s bouřkami zvyšuje riziko pobřežních záplav a rostoucí počet a intenzita silných přívalových dešťů přináší více vody z oblohy a potoků. Důležitá aktiva města, jako jsou přístav, centrum města a některá infrastruktura, jsou zranitelná a kanalizace není pro extrémně vysoké zatížení vodou připravena. Současná opatření sama o sobě, stejně jako „měkká“ opatření dnešních dobře fungujících nouzových systémů, nebude v budoucnu postačovat.

Jakkoli je však zelená infrastruktura skvělá a efektivní, sama o sobě nemůže budoucí dopady ve Vejle zcela vyřešit, zejména v případě bouřkových dešťových přívalů. Město proto aktivně hledá nové a inovativní řešení kombinující zelená, šedá a „měkká“ opatření.  Projekt jeho čtvrti "Fjordbyen" bude sloužit jako laboratoř pro protipovodňovou kontrolu a přizpůsobení se klimatickým změnám, a zároveň bude zkoumat, jak může být voda nejen rizikem, ale také přínosem pro kvalitu dané oblasti. Inovativní řešení, v nichž může být voda zahrnuta, mohou prohloubit znalosti, ekonomický růst a dobré životní podmínky místních obyvatel.

Společným faktorem těchto a podobných příkladů pro řešení odolnosti vůči klimatickým změnám ve městech po celé EU je to, že adaptace na změnu klimatu je považována za součást většího konceptu. Města Rotterdam, Vejle, Glasgow, Bristol a Soluň, která spolupracují v síti OP URBACT III Resilient Europe, jsou také součástí globální iniciativy 100 odolných měst. Tento koncept zahrnuje sociální soudržnost, životní prostředí, zdraví a blahobyt, hospodářskou prosperitu, dědictví a participaci a zlepšení kvality života.

Soluň buduje odolnost na základě širokého zapojení a spolupráce

V Soluni se více než 40 organizací a 2 000 občanů z celého města podílelo na strategii odolnosti. Tento průběžný proces spoluvytváření využil potenciál pro inovativní řešení zdola nahoru díky zapojení obyvatel a komunity. Stejně jako v Rotterdamu, i v Soluni je hustota zalidnění města problémem, jelikož Soluň disponuje pouhými 2,6 m2 zeleného prostoru na obyvatele (pro srovnání, evropský průměr je 8-10 m2). Město nicméně považuje zelenou infrastrukturu za důležitou součást řešení. Cílem města je tedy zvýšit kvalitu, efektivitu a počet výhod tím, že upraví omezený otevřený prostor. To zároveň vytváří prostor pro sociální interakci. Soluň naplánuje řešení, jako jsou propustné povrchy, deštné zahrady, zelené stěny, ale podporuje také městské zemědělství ve vnitroblocích a zahrady malých komunit, které navíc nezatíží rozpočet města, což je v době úsporných opatření velmi důležité. Tato řešení neumožňují obyvatelům pouze podílet se na navrhování jejich území, ale také je povzbuzují k tomu, aby se seznámili se zemědělstvím a výživou. Toto řešení zároveň může pomoci zlepšit integraci migrantů a uprchlíků s různými zemědělskými tradicemi.

Díky své cenné zelené infrastruktuře vyvinula Soluň program „Adopt your Green Spot“. Tento program umožňuje aktivní zapojení občanů do udržování městské zeleně tak, že převezme spoluvlastnictví veřejného zeleného prostoru a zároveň udržuje veřejné výdaje na nízké úrovni. Tato činnost vzdělává obyvatele, přispívá místní ekonomice a současně vytváří nebo podporuje místní komunity a sociální soudržnost. Participace, vzdělávání, komunita, propojenost, integrace a další; to jsou důležité „měkké“ faktory pro budování dlouhodobé a účinné odolnosti, kterou technické prostředky nemohou samy o sobě zajistit. Tyto faktory jsou relevantní pro odolnost vůči jakýmkoli náhlým událostem a změnám.

Přeměna měst pomocí přírody a inovací na prosperující místa – inspirace městem Bilbao

Bilbao, které nedávno získalo titul Město s dobrou praxí OP URBACT, posunulo holistický přístup k adaptaci o krok dále. Před několika desetiletími se město bolestně naučilo, že „business-as-usual“ je nevyvedl z jejich hluboké hospodářské krize. Město zahájilo proces směřující k široce integrované strategii městského rozvoje, aby se vypořádalo se složitostí svých městských problémů. Tento nepřetržitý proces stále probíhá. Během posledních 30 let Bilbao prošlo masivní transformací. Intervence jako stavba ikonického muzea Guggenheim, vyčištění řeky, nové infrastruktury, internacionalizace, zaměření se na vynikající design, pěkné parky a jiné městské zeleně, stejně jako restaurování historického centra, znovuobjevily město, které nyní velmi dobře prosperuje. Aby následovalo tuto tradici, město nedávno zahájilo adaptační činnosti, které přispějí k vytvoření prosperujícího města odolného vůči klimatickým změnám, jenž nabídne vysokou kvalitu života. Jedním z příkladů je regenerace čtvrti Zorrotzaure, v současnosti degradovaného průmyslového poloostrova náchylnému k povodním. Kombinace šedých a zelených opatření v oblasti budování a designu města jej učiní odolným proti povodním a zároveň velmi atraktivním, čímž přispěje k tomu, že se Bilbao celkově bude jevit jako moderní, živé a silné město.

Tato města zde představují realizovatelné přístupy, díky nimž přeměnila potřebu učinit své město na město odolné vůči klimatickým změnám na příležitost pro zvýšení kvality života a přeměnu na příjemná a prosperující místa. Proces, kterým lze takové změny dosáhnout, zahrnuje mnoho složek, které se již používají v jiných procesech obnovy a rozvoje měst. Patří mezi ně např. široká participace, dobrá správa a spolupráce mezi sektory a stakeholdery. Příklady měst ukazují, že pro úspěšný proces transformace je důležitá velká, široce přijímaná vize budoucnosti, obětavost a nasazení k tomuto úkolu, stejně jako spousta vytrvalosti. Řešení založená na přírodní bázi se ukázala být klíčovým nástrojem: jsou přitažlivá a multifunkční, za rozumné náklady a jsou cenným přínosem, který může využít každé město.