You are here

Město Zlín navazuje na tradici Tomáše Bati a hledá mezinárodní talenty

Edited on

19 November 2019
Read time: 5 minutes

Globalizace nám poskytla spousty možností, ale rovněž způsobila mnoho výzev a problémů, které předtím neexistovaly. Díky technologiím a dostupnosti dopravy cestování nikdy nebylo jednodušší. Lidé jsou stále více ochotni cestovat za účelem získání lepších pracovních příležitostí a tento trend má velký dopad na menší města a méně atraktivní regiony. Talentovaní pracovníci mají tendenci stěhovat se do velkých měst, kde je větší poptávka po pracovní síle a vyšší mzdy. Tato situace způsobuje pokles populace v menších městech jako je Zlín. Velká města, jako je Praha, jsou otevřená talentovaným lidem z celého světa. Město je přizpůsobeno potřebám cizinců, jelikož obyvatelé Prahy jsou zvyklí na přítomnost velkého počtu zahraničních turistů a pracovníků. Ovšem v případě, že se cizinec rozhodne přestěhovat do menšího města v České republice, bude se muset potýkat se spoustou výzev spojených s každodenním životem.

Zlín je středně velké město na jihovýchodní Moravě. Město je známé jako místo narození Tomáše Bati, zakladatele kolosálního Baťovského impéria. Hlavní rozkvět firmy nastal v první polovině 20. století a od té doby se stal Zlín centrem podnikání, nových technologií, výzkumu a kultury. V roce 1939 firma Baťa podnikala ve 42 oborech výroby, obchodu, a služeb; a měla továrny a sesterské společnosti ve 39 zemích po celém světě. Avšak 2. světová válka a následný komunistický režim měli na podnik velmi negativní dopad. Mnoho lidí opustilo město a Zlín ztratil své významné postavení. Po Sametové revoluci v roce 1989 a pádu komunistického režimu se opět vrátil podnikatelský duch města. Podnikatelské aktivity v současné době výrazně převyšují celorepublikový průměr. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 2 % a město chce navázat na tradici Tomáše Bati a přilákat do Zlína talentované cizince, kteří by zůstali ekonomicky aktivní a stali se plnohodnotnými obyvateli města. Zlín je otevřen jak vysoce kvalifikovaným pracovníkům a zahraničním studentům, tak také nízko kvalifikovaným pracovníkům, kteří mohou najít uplatnění v místním průmyslu či ve službách. 

Jedním z klíčových faktorů úspěchu firmy Baťa a rozvoje města byla schopnost Tomáše Bati a později jeho nevlastního bratra Jana Antonína Bati přilákat nejtalentovanější a nejpracovitější lidi z celého světa. Hlavním důvodem účasti Zlína v projektu Welcoming International Talent je vize znovuobnovení této tradice. Město Zlín by chtělo vypracovat efektivní strategii, jak přilákat a udržet talentované lidi a maximálně zpříjemnit a usnadnit jejich život ve Zlíně. Hlavním záměrem je rozvíjet novou kulturu přijímání cizinců a zlepšit integraci zahraničních pracovníků a studentů do života ve městě. Zlín nabízí atraktivní místo pro život a potenciál rostoucího města se spoustou příležitostí. Otevřenost vůči cizincům přiláká nové podniky a investory, což povede k rozvoji celého Zlínského kraje. 

Nejlepším způsobem, jak se dostat tam kam chceme, je učit se od těch, kteří daného cíle již dosáhli, a proto se učíme od těch nejpovolanějších. Vedoucím městem projektu je holandské město Groningen, které má již s touto problematikou rozsáhlé zkušenosti a stalo se v roce 2017 na Festivalu měst OP URBACT III v Tallinnu nositelem titulu „Město s příkladem dobré praxe“. Partnerská města v rámci projektu sdílejí společné problémy a výzvy v oblasti služeb pro mezinárodní občany, bydlení, poskytování informací, integraci, ekonomickou účast a rostoucí používání angličtiny pro všechny obyvatele města. Cílem projektu je co nejvíce usnadnit mezinárodním talentům zabydlení a případné „usazení" se a plnohodnotný život v daném městě. Zlín vítá příležitost podělit se o nápady v oblasti internacionalizace a lákání zahraničních talentů s dalšími partnery projektu a věří, že tato kooperace na mezinárodní úrovni bude velmi přínosná. Vzájemná spolupráce a setkání jsou mimořádnou příležitostí, jak se vzájemně učit, inspirovat a vyvarovat se nefungujících postupů, a zároveň postupy fungující přizpůsobit potřebám města Zlína. 

Nositelem celého projektu je Magistrát města Zlína, konkrétně Odbor kanceláře primátora, který zodpovídá za mezinárodní vztahy a všechny projekty ve spolupráci s partnerskými městy. Groningen je partnerským městem Zlína a Welcoming International Talent je v současnosti největší probíhající mezinárodní projekt. Odbor kanceláře primátora má na starosti organizaci celého projektu a vedení místní podpůrné skupiny OP URBACT III, která je klíčovým hráčem projektu, protože pomáhá definovat výzvy a nacházet řešení. Na místní bázi se do projektu Welcoming International Talent zapojili zástupci veřejného sektoru, podniky, organizace i vzdělávací instituce jako je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Klíčovými členy jsou rovněž místní cizinci, kteří nejlépe vědí, s jakými výzvami se při svém příchodu museli potýkat a co by jim integraci a život ve městě usnadnilo. 

Z Magistrátu města Zlína je kromě Odboru kanceláře primátora zapojeno také oddělení cestovního ruchu a informací, které Zlín reprezentuje na mezinárodních veletrzích a připravuje všechny propagační materiály pro zahraniční turisty. 

Významným partnerem je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která má šest fakult a kolem 9 200 studentů. Je to jedno z předních center výzkumu v České republice. Univerzita má více než 950 zahraničních studentů z více než 70 zemí celého světa. Každým rokem ve Zlíně studuje několik stovek studentů z Evropy, Ameriky, Asie a Afriky a zlínští studenti mají možnost strávit část svých studií na některé z partnerských univerzit v zahraničí. Na univerzitě má své zázemí také Buddy Systém Zlín, což je organizace studentů, kteří se ve svém volném čase starají o mezinárodní studenty a pomáhají jim s každodenním životem. 

Mezi další členy místního týmu patří Regionální kancelář CzechInvest pro Zlínský kraj, která pomáhá firmám, které mají zájem o realizaci investic ve Zlínském kraji. Kancelář spolupracuje se zástupci místních úřadů, škol a dalších regionálních institucí, při hledání příležitostí pro rozvoj podnikatelského prostředí regionu. CzechInvest také pořádá semináře pro podnikatele. Spolupráce byla navázána rovněž s Centrem na podporu integrace Zlín, které poskytuje služby jako profesionální sociální poradenství, právní poradenství, kurzy českého jazyka, sociokulturní kurzy, tlumočnické služby a pořádá vzdělávací, kulturní a společenské akce. 

Důležitými partnery jsou také zlínští podnikatelé. Akciová společnost Baltaci v současné době vlastní a provozuje čtyři restaurace, dva hotely, penzion, bar a řeznictví. Další důležitou činností společnosti je pronájem nemovitostí ve Zlínském kraji a provoz vlastní školy s názvem Střední škola Baltaci, která je velmi aktivní ve výměnném studijním programu Erasmus. Baltaci zaměstnává řadu cizinců, díky nimž společnost může napomoci s dokumentováním potřeb mezinárodních uchazečů o zaměstnání. Součástí týmu projektu Welcoming International Talent je rovněž Zlínský kreativní klastr, který sdružuje kreativní průmysly. Klastr je tvořen zástupci veřejného, soukromého, neziskového a vzdělávacího sektoru z kreativních a návazných odvětví ve Zlínském kraji. Zásadním členem podpůrné skupiny OP URBACT III je i Technologické inovační centru, které je společným podnikem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Zlínského kraje. Posláním centra je mimo jiné vytvářet podmínky pro vznik a rozvoj inovačních firem.

Prvním krokem města Zlína bude vytvoření webu pro cizince, který jim pomůže získat nejzákladnější a nejdůležitější informace. Zlín však plánuje zavádět také další opatření a je pevně přesvědčen, že se opět stane mezinárodním městem.

Groningen definuje čtyři základní pilíře nutné pro úspěšnou integraci cizinců:

1) Komunikace

Jazyková bariéra je při stěhování do zahraničí obecně jednou z největších překážek. V případě, že jsou Češi, v menších městech jako je Zlín, na ulici osloveni cizincem, mohou mnohdy působit chladně. Není to však způsobeno neochotou pomoci, ale tím, že starší generace, která vyrůstala během komunistického režimu, se ve školách povinně učila ruštinu a anglicky mnohdy neumí. Mladší generace, která již měla povinnou angličtinu, sice anglicky umí, ale často se ostýchá cizí jazyk použít, jelikož nejsou na setkání s cizinci zvyklí a bojí se, aby neudělali chybu. V případě, že se chce zahraniční občan ve městě trvale usadit, je důležité, aby byl ochotný osvojit si místní jazyk. Nabídka kurzů českého jazyka je tedy velmi zásadní.

2) Život ve městě

Pokud však hovoříme o komunikaci, je nutné zmínit i kulturní rozdíly. Mnoho cizinců má při prvním kontaktu s českým obyvatelstvem pocit, že jsou Češi studení a rezervovaní, ovšem ve chvíli, kdy dostanou možnost poznat místní lidi více, zjistí, že první dojem není vždy správný. Pro plnohodnotný život je pro cizince důležité, aby si ve městě vytvořili svůj vlastní okruh přátel a měli možnost volnočasových aktivit. Z tohoto důvodu je cílem projektu Welcoming International Talent vytvořit řadu řešení, jak mezinárodním talentům usnadnit orientaci v kulturních akcích, ale také např. přizpůsobit orientační systém ve městě nebo označit místa, kde je možné domluvit se anglicky. Cílem města je, aby se noví mezinárodní obyvatelé co nejvíce integrovali a nezůstávali pouze v uzavřené bublině své národnostní menšiny. Navázání přátelství s českým obyvatelstvem může cizincům život ve městě v mnohém usnadnit a může to být pro mezinárodní talenty dobrý motivační faktor, aby ve Zlíně zůstali dlouhodobě.

3) Ubytování

Pokud chceme nějaké místo nazývat domovem, musíme mít k dispozici důstojné místo k životu, které odpovídá našim životním standardům. Úroveň bydlení je obecně v České republice velmi vysoká, ovšem jazyková bariéra a předsudky mohou cizincům hledání velmi ztížit. Majitelé nemovitostí při pronajímání mnohdy preferují místní obyvatelstvo, jelikož mají zájem o dlouhodobý pronájem a nemusí čelit jazykovým a kulturním bariérám. Je tedy nutné zahraničním talentům při hledání vhodného ubytování nabídnout pomocnou ruku, aby nemuseli čelit frustraci již při příjezdu do města.

4) Práce

Pro spokojený a plnohodnotný život je zásadní také nalezení pracovní pozice, která splňuje požadavky zahraničních talentů a umožňuje jejich talent náležitě využít. Pro českou ekonomiku jistě není přínosné, aby vysoce kvalifikovaní odborníci byli zaměstnáni na nízko kvalifikovaných pozicích. Tato situace však mnohdy nastává z důvodu jazykové bariéry, špatné orientace na trhu práce a problémy s nostrifikací. Je tedy důležité představit talentovaným cizincům fungování místního trhu práce a pomoci jim s překonáním jazykové bariéry.  

Autorka článku: Kamila Gamalová, Zlín