Jak usnadnit integrovaný rozvoj měst

Města mohou lépe řídit svůj integrovaný rozvoj tím, že rozpoznají jeho složitosti a rozčlení jej na jednotlivé komponenty. Jedním ze zjištění nedávné studie integrovaných akčních plánů (IAP) měst zapojených do Operačního programu URBACT bylo, že města by měla plně porozumět složitosti integrovaného rozvoje měst a také jej rozložit na dílčí části. Tím lépe dosáhnou systematického zlepšování svých přístupů.

Integrovaný rozvoj měst: náročný koncept

Předchozí úsilí URBACTu o zprostředkování toho, co znamená integrovaný rozvoj měst, se obvykle zaměřovala na myšlenky „horizontální“ a „vertikální“ integrace. To jsou užitečné koncepty umožňující obecné porozumění danému tématu, ale studie IAP zjistila, že praktické úsilí, cílící na zlepšení a hodnocení integrace místního akčního plánu, vyžaduje podrobnější definice.

„Horizontální integrace“ potenciálně zahrnuje: různé politické oblasti/sektory; různá rozmístění prvků a prostorové vztahy; rozmanitost místních skupin stakeholderů; a vyvážení hospodářských, sociálních a environmentálních cílů. Na první pohled jednoduchá otázka „je tento plán horizontálně integrovaný?“ se najednou mění na velmi složitou a odpověď na ni je v praxi značně komplexní. Různé územní dimenze znamenají, že prosté „ano“ či „ne“ nestačí.

Mezitím „vertikální integrace“ mezi úrovněmi správy může souviset se zapojením osob s rozhodovacími pravomocemi a zapojení stakeholderů, sladěním strategií a mobilizací finančních prostředků z různých úrovní. Znovu se tedy otázka, zda je akční plán vertikálně integrovaný či ne, stává složitou a není možno stanovit jednoduchou odpověď.

V této souvislosti nás možná nepřekvapí, že studie IAP zjistila, že města mají často potíže zpracovat a předat komplexitu všech dat, se kterými musí pracovat v takové podobě, aby dosáhli skutečně integrovaného přístupu.

Integrovaný akční plán Mediny del Campo (Španělsko) ze sítě CityCentreDoctor popisuje revitalizaci centra města „jako integrovaný proces. Integrovaný proto, protože zahrnuje sociální, ekonomické, environmentální, kulturní a institucionální oblasti.“ Tato definice neodpovídá stupni demonstrované integrace.  IAP ve skutečnosti vykazuje koordinaci mezi sektory, napříč různými lokalitami a prostorovými vztahy, mezi úrovněmi správy a se skupinami stakeholderů, jakož i mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aspekty.

Potřeba jasné a podrobné definice

Pro některé integrované akční plány (IAP) pak absence jednoznačné a podrobné definice „integrace“ ovlivnila schopnost plně vyjádřit složitost svých plánů. Pro mnohé tato absence také zvýšila riziko, že některé aspekty integrace budou zcela opomenuty.

Při provádění své analýzy studie IAP zjistila, že se celková podoba velmi lišila napříč různými integrovanými akčními plány a uvnitř plánů samotných. V některých případech byly aspekty integrace jasně stanoveny a příslušně k nim bylo přistupováno, ale ne vždy a ne zcela. Někdy se zdálo, že tyto aspekty nebyly řešeny vůbec. A když chyběly, nebylo jasné, zda se jednalo pouze o překlep nebo o úmyslné rozhodnutí nezaměřit se na aspekt, který byl shledán nedůležitým. 

Můžeme například zmínit integrovaný akční plán obce Södertälje (Švédsko) ze sítě AGRI-URBAN. Jedná se o ukázkový příklad vynikajícího integrovaného akčního plánu, který je sestaven velmi jasně a ukazuje různé aspekty integrace a dobré praxe se zapojením stakeholderů a nadnárodních subjektů. Na rozdíl od některých IAP se však nezabývá spoluprací se sousedními municipalitami při vytváření aktivit. Není zcela jasné, zda se tento potenciální aspekt plně integrovaného přístupu k potravinové politice považoval či nepovažoval za relevantní.

Mezitím integrovaný akční plán Štrasburku (Francie) ze sítě BoostINNO nestanoví činnosti, které jsou integrovány napříč jednotlivými sektory nebo které by se zabývaly různými prostorovými vztahy ve městě. Může se zdát, že se jedná o velké opomenutí. Na druhou stranu, celkové zaměření plánu cílí na podporu sociálních inovací ve všech aspektech zaměstnání a napříč městem. Proto je pochopitelné a odůvodněné, že jsou činnosti cíleny na aspekty správy, která postrádá sektorovou a prostorovou dimenzi.

Tyto dva příklady ukazují, že nestačí pouze sledovat přítomnost, popř. nepřítomnost jednoho z aspektů integrace abychom mohli posoudit celkovou kvalitu procesu. Je také důležité pochopit, zda je daný aspekt integrace relevantní a/nebo si uvědomit jeho důležitost u konkrétních případů. Integrované akční plány by měly v nejlepším případě svá rozhodnutí jasně zdůvodnit.

Šest aspektů integrovaného městského rozvoje

Studie IAP důrazně doporučuje, aby města uplatňovala systematičtější přístup v rozvoji svých přístupů k integrovanému rozvoji měst. To jim umožní si nejen vytvořit ucelenější obraz o celkové složitosti integrovaného rozvoje měst, ale také jim to umožní celý proces provádět způsobem, který je v praxi zvládnutelný (tím, že se budou každým komponentem zabývat postupně).

Studie IAP identifikovala celkem šest aspektů integrovaného rozvoje měst. Všechny tyto aspekty by měla města zvážit, pokud pracují na zlepšení integrace svých přístupů v praxi. Těchto šest aspektů bylo identifikováno převážně díky oddělení nejrůznějších oblastí horizontálních a vertikálních integrací, které byly demonstrovány městy. Zahrnují také zastřešující prvky k: potřebě udržitelných přístupů a zapojení stakeholderů do procesu implementace (kromě pouhé konzultace při plánování).

Systematické řešení tohoto seznamu může pomoci zajistit, aby města nezapomínala ve svých plánech na to, ze životní prostředí a sociální cíle si zaslouží stejnou dávku pozornosti jako ostatní odvětví. Může je to povzbudit k tomu, aby přemýšlela o prostorových dimenzích v rámci svého města a o integraci nad rámec své municipality, ať už se sousedními obcemi nebo na různých úrovních správy. Tento seznam šesti aspektů může také zajistit, aby města nezapomínala zapojit stakeholdery do implementace činností, a to nad rámec pouhé role konzultantů.

Praktické rozdíly v uplatňování integrovaných přístupů

Systematická práce v rámci aspektů integrovaného rozvoje měst neznamená, že každé město musí realizovat aktivity zaměřené na každý z aspektů. Systematický přístup znamená pouze, že město musí zvážit možné zlepšení svých integračních procesů v rámci každého aspektu a učinit vědomé rozhodnutí, jak tuto problematiku řešit. Z tohoto důvodu je proces plánování kvality tak klíčovým předpokladem účinného integrovaného rozvoje měst, a je to také důvod, proč žádné dva integrované akční plány nebudou nikdy stejné.

Například aktivity integrovaného akčního plánu města Szombathely (Maďarsko) ze sítě MAPS vykazují dobrý stupeň integrace sektorových a prostorových dimenzí, které jsou zacíleny na prostor v rámci hranic města, zejména na místo bývalých vojenských kasáren, na které je plán přímo zaměřen. Plán dává do rovnováhy ekonomické, sociální a environmentální aspekty a efektivně zapojuje stakeholdery. Studie však nenašla žádné důkazy o přítomnosti koordinace aktivit se sousedními municipalitami a našla jen málo důkazů o víceúrovňové správě. To by se dalo považovat za omluvitelné, ale plán by mohl jít více do hloubky a mohl by být silnějším, kdyby se výslovně zabýval tímto potenciálem.

Velmi odlišným příkladem je integrovaný akční plán města Cluj (Rumunsko) ze sítě REFILL. Tato síť se zaměřuje na prázdné nevyužívané městské prostory a vede město k upřednostňování těch aspektů správy, které usnadňují dočasné užívání těchto prostor. Takové zaměření na řízení, spíše než na fyzické zásahy, vede ke vzniku velmi odlišných strategických rozhodnutí při vytváření integrovaného akčního plánu. Například plánovaná opatření postrádají sektorovou dimenzi – tyto aspekty budou brány v úvahu při reálné implementaci dočasných užívání, které se tento plán snaží usnadnit.

Posledním příkladem je integrovaný akční plán města Antverpy (Belgie) ze sítě sub>urban. Plán obsahuje aktivity napříč nejrůznějšími relevantními sektory, s výrazným územním rozměrem a v neposlední řadě obsahuje konkrétní aktivity vedoucí ke spolupráci s okolními municipalitami. To odpovídá zaměření této sítě. Ta se zabývá okrajovými městskými částmi. Tento integrovaný akční plán je však méně jasný ohledně jeho přístupu k víceúrovňové správě a co se týče jejího potenciálu pro zlepšení dosavadních přístupů.

Ze studie IAP je zřejmé, že neexistují zřejmé správné a špatné odpovědi, pokud jde o vývoj integrovaných přístupů. Dané téma, které je obcí řešeno, má zásadní dopad na ty aspekty integrace, které obce musí upřednostnit, přičemž největší rozdíl je mezi tématy, která jsou zaměřené na určitý prostor (například revitalizace centra města nebo bývalého vojenského areálu) a tématy, která se zaměřují na způsob provozu (například podpora sociálních inovací nebo podpora dočasného užívání). Systematičtější přístup k řešení daných aspektů však může zajistit, že nebudou opomenuty žádné z oblastí a že obce budou schopny předvést a odůvodnit svá strategická rozhodnutí.

Zaměření na cestu k integrovanějším přístupům 

Závěrečným poselstvím pro města a ty, kteří s nimi pracují, je, že tento přístup k integrovanému rozvoji měst je významný a aplikovatelný na všechna města, bez ohledu na jejich výchozí situaci a předchozí zkušenosti s integrovanými přístupy.

Při řešení jakéhokoli tématu či výzvy může každé město zvážit zmíněných šest aspektů integrovaného rozvoje měst a zeptat se sama sebe, ve kterých oblastech je možné zlepšit integraci svého přístupu a tím zvýšit přidanou hodnotu svých přístupů. Pro města, která jsou nováčky v oblasti integrovaných přístupů to může přinést výhodu v tom, že se město bude raději zabývat vybranými prioritními oblastmi, než aby se snažilo dělat vše najednou.

Integrovaný akční plán města Klaipeda (Litva) ze sítě Gen-Y City demonstruje přístup, kde bylo takové jasné strategické rozhodnutí učiněno. Uvádí se v něm, že „členové místní akční skupiny (ULG) se rozhodli zkrátit původní verzi integrovaného akčního plánu a zaměřit se na hlavní cíl a s ním související opatření k přilákání a udržení talentované skupiny obyvatelstva v Klaipedě“. Jejich aktivity se silně zaměřují na podporu nezávislých pracovníků a tím se mají vyřešit nedostatky, které byly identifikovány v poskytování služeb. Trvalým úkolem města bude postupně přidávat další oblasti tak, aby byl tento přístup v budoucnosti integrovanější. 

Zkušenější města se stále mohou ohlížet za svými stávajícími přístupy a identifikovat oblasti, ve kterých je možné zlepšit integraci. Možná, že ve svém plánu opomenuli některou z oblastí. Možná by některé aspekty mohly řešit hlouběji a zapojit více stakeholderů či další odvětví, popř. zlepšit víceúrovňovou správu. Většina akčních plánů by mohla být přísnější ve svém popisu rovnováhy mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními cíli.

Žádný integrovaný akční plán není dokonalý. Důležité je, i za předpokladu, že se město vydává svou vlastní cestou, neustále hledat zlepšení a získávat zpětnou vazbu od stakeholderů na téma, ve kterých oblastech je možno zlepšit integraci a dané přístupy. To vše za použití šesti aspektů integrovaného rozvoje měst. 

***

Pro více informací o odlišných přístupech měst k integrovanému rozvoji v praxi, viz 7 ilustrativních případových studií integrovaných akčních plánů měst URBACT spolu s úplnou zprávou studie IAP, jejími zjištěními a doporučeními.