Inovativní přístup k využívání prázdných míst a budov ve městech

Projekt REFILL měl za cíl zkvalitnit a podpořit praxi přechodného využívání prázdných prostor a rozšířit dosavadní zkušenosti prozkoumáváním možností, které by šly nad rámec dočasnosti. Majitelé opuštěných prostor mohou namísto čekání nabídnout nevyužitá místa a budovy k dočasnému využití. To umožňuje členům různých komunit získat prostory pro jejich sociální, kulturní či jiné aktivity a třeba i pro start-upy. Mezi další cíle projektu patřilo vyhodnocení a aktualizace místních podpůrných nástrojů a vybudování flexibilnější a více spolupracující veřejné správy.

Ostravě se podařilo přistoupit k projektu svou vlastní cestou, která by mohla být příkladná i pro ostatní evropská města. Ostrava se již od počátku projektu zapojila do spolupráce s místními aktéry, vytvořila místní podpůrnou skupinu, zahájila spolupráci napříč městem a postupně se jí dařilo více a více zapojit do procesu i veřejnost.  Původním cílem projektu REFILL bylo vytvoření Akčního plánu, který je však v praxi často velmi problematické naplnit. V Evropě i v Česku lze nalézt řadu příkladů, kdy města z nejrůznějších důvodů nedokážou realizovat své plány a strategie. Ostravě se však podařilo velmi dobře odhadnout potřebné cíle i kroky pro naplnění svého plánu, Nemalou roli hrálo zapojení projektové manažerky Kateřiny Bonito, která se s námi podělila o své zkušenosti.

POČÁTKY PROJEKTU

Mohla byste ve stručnosti popsat, jaké byly motivy, které vedly k rozhodnutí připojit se právě k této síti? Co bylo pro Vás impulzem pro zapojení se do programu URBACT?

Ostrava se zapojila do projektu REFILL hned z několika důvodů. Jednak zde byly tendence zapojit se do programu URBACT již v minulosti, neboť jsme si uvědomovali, že se máme od okolí co učit. Zároveň samotné téma projektu bylo pro Ostravu zajímavé a aktuální. Řada budov a veřejných prostranství zeje prázdnotou a chátrá, což nevytváří pozitivní image města.  Důvody jsou různé. V případě brownfieldů se jedná o pozůstatek z industriální éry. Celá řada volných prostor se však nachází i v samotném centru města. Jejich majitelé buď nemají v současné době s prostory žádné záměry a na jejich stavu jim nezáleží nebo nemají dostatečný kapitál pro jejich rekonstrukci, nedaří se jim nemovitost prodat či nalézt stabilního nájemce a pronajmout za požadovanou cenu. I historicky a kulturně významné objekty mohou být opuštěny po desítky let a město ani stát nemají v rukou nástroje, které by tomuto stavu zabránily. Projekt Refill takovou situaci rovněž nezachrání, ale dokáže ji, pokud se správně uchopí, alespoň částečně zmírnit. 

Jak vypadala síť vašich partnerských měst? Která další evropská města byla zapojena?

Vedle Ostravy byla do projektu zapojena města Gent (hlavní partner), Brémy, Athény, Poznaň, Kluž Napoca, Nantes, Amersfoort, Helsinky, Riga. 

Pro případné budoucí zájemce: jakým způsobem jste se vlastně k síti připojili?

Hlavní partner, město Gent, oslovilo jednu ostravskou neziskovou organizaci za účelem spolupráce. Příjemcem dotace se však může stát pouze obec/město. Nezisková organizace proto s touto nabídkou obrátila na město. Po pečlivém zvážení užitečnosti zaměření projektu se Ostrava do partnerství zapojila.

JAK PROJEKT PROBÍHAL

Čeho jste dosáhli?

Ostrava zapojila místní aktéry a vytvořila tzv. podpůrnou skupinu. Zahájila spolupráci s centrálním městským obvodem, který je správcem majetku této klíčové části města. Vytvořili jsme webové stránky projektu a založili facebookovou skupinu, neboť jsme si uvědomovali potřebu rozšířit informace mezi případné uživatele. Projekt se několikrát objevil i v televizi a řada článků byla publikována v tisku, a to nejen místním. Zpracovali jsme analýzu zájmu, která nám prostřednictvím online průzkumu, individuálních schůzek a veřejné debaty poskytla povědomí o zájmu. Poté jsme zahájili pilotní testování a identifikovali několik překážek. Dočasné užívání vyžaduje flexibilitu, což nám stávající postupy nedovolovaly. Proběhlo tedy několik schůzek se odborem majetkovým při městském obvodu ve snaze nadefinovat změny, které by bylo potřeba provést pro uvedení dočasného užívání veřejného majetku do chodu.

Jak probíhala spolupráce s vedoucím městem a hlavním expertem projektu REFILL?

Spolupráce byla velmi efektivní. Hlavní expert i tým vedoucího města byli velmi erudovaní, zkušení a vstřícní kolegové. Mnoho nás naučili. Zadávání úkolů probíhalo standardně prostřednictvím emailů a čas od času jsme se spojili přes Skype. Pro shromažďování dokumentů jsme využívali online platformy, aby měli všichni ke všemu kdykoliv přístup. Významnějším typem spolupráce byly dvou až třídenní setkání, která se konala vždy v jednom partnerském městě. Měli jsme tak příležitost vidět, jak město funguje, co se jim povedlo, co naopak ne, a setkat se s místními stakeholdery, někdy i politiky. Setkání byla pracovně náročná, neboť jsme toho během pár dnů museli hodně zvládnout, ale velmi efektivní a přínosná. 

Jak probíhala spolupráce s ostatními městy a co Vás zaujalo na mezinárodních setkáních sítě? Která praxe z partnerského města se Vám jevila jako inspirativní a jakým způsobem byste mohli tyto poznatky využít?

Ostrava se zúčastnila mezinárodního setkání v Gentu, Amersfortu, Kluži, Rize, Aténách a Helsinkách. Každá z návštěv byla velmi inspirativní, neboť partnerská města mají v zásobníku cenné příklady dobré praxe a také řadu zkušeností z oblasti udržitelného rozvoje. Nás nejvíce zaujal případ města Brémy, které zřídilo Agenturu ZZZ, která usiluje o zaplňování prázdných prostor. Po vzoru Brém jsme proto otevřeli Kancelář Refill. Dále rovněž město Gent, které se stalo pro nás naprostým idolem. Dočasné užívání zde funguje již několik let spolu s grantem pro zajištění technické způsobilosti zchátralých budov a celý chod místní samosprávy je pro nás velkou inspirací.  

Jaké bylo složení vaší místní podpůrné skupiny? Jakým způsobem jste nastavili spolupráci a jak jste motivovali externí partnery k účasti v ní?

Naše místní podpůrná skupina měla zhruba 16 členů, když nepočítám koordinátory projektu. Absolvovali jsme především zpočátku několik širších setkání a také řadu menších s účastí jen klíčových aktérů, kdy jsme společně pracovali na vzniku akčního plánu. Mezi členy byli zaměstnanci města, městských obvodů, místní architekti, zástupci kreativního průmyslu, nezávislých kulturních iniciativ a center, univerzit, i místní politikové. Členy skupiny projekt velmi zaujal, neboť téma bylo neobvyklé, spatřovali v něm velkou míru inovace a rovněž zajímavý způsob oživení města a aktivizace obyvatel.  Věřím, že byli sami zvědaví, jak se nástroj uvede do chodu.

Jaké bylo organizační zajištění Vašeho zapojení do projektu a kolik se mu věnovalo osob? Přibrali jste nové kolegy?

Na realizaci projektu se podílely dvě osoby na částečný úvazek, z toho jeden kmenový zaměstnanec a jeden externí na DPČ. Tato kombinace se nám osvědčila, neboť jsme získali jak pohled zevnitř organizace, tak z venku. Později jsme zapojili i externí subjekt, kulturní centrum Cooltour, jehož zkušenosti v oblasti dočasného užívání, komunitně zaměřených projektů a aktivizace obyvatel, byly v našem městě unikátní a pro úspěšnou realizaci našeho projektu nepostradatelné. 

Výstupem projektů byly tzv. místní akční plány měst, ve kterých města zpracují integrované řešení daného problému na místní úrovni. Můžete popsat, jak jste k jeho tvorbě přistoupili a jak jste využívali místní podpůrnou skupinu?

Akční plán byl zpracován za součinnosti členů místní podpůrné skupiny a stavěl na zkušenostech získaných ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že cílem projektu bylo vytvoření běžně dostupné služby pro občany, akční plán se měl stát podkladem pro pilotní otestování takové služby. Snažili jsme se o vytvoření obdoby podnikatelského modelu. Nadefinovali jsme v něm, jak by měla služba kompletně fungovat, včetně počtu zaměstnanců, provozních výdajů, jednotlivých činností a postupů. Nejužší spolupráce proběhla s kulturním centrem Cooltour, které se posléze ujalo řízení pilotního projektu Kanceláře Refill.

Jakým způsobem byla do projektu zapojena veřejnost?

Veřejnost byla zapojena do zpracování analýzy zájmu i do pilotních intervencí a byla aktivní i na našich facebookových stránkách. Dostávali jsme dotazy e-mailem i telefonicky na naše kontakty uvedené na webových stránkách. Z toho je zřejmé, že projekt si našel svou cílovou skupinu, která má o tento koncept evidentně zájem.

Jakým způsobem jste spolupracovali s Národním kontaktním místem?

Spolu s ostatními českými městy jsme se účastnili řady společných schůzek pořádaných Národním kontaktním místem, na nichž jsme vzájemně prezentovali pokrok a výstupy projektů. Národní kontaktní místo nám pomáhalo šířit výstupy projektu prostřednictví sociálních sítí, webových stránek či tvorbou informačních materiálů a jejich distribucí zástupcům českých měst. Často jsme se na ně obraceli při nejasnostech ve vykazování výdajů vůči poskytovateli dotace a ohledně pravidel stanovených na národní úrovni, oni na nás zase s informacemi vydanými programem URBACT. Jednalo se o vzájemnou spolupráci, která probíhala na velmi dobré úrovni. 

Jakou zkušenost máte s Letní univerzitou programu URBACT?

Obrovské obohacení profesní i osobnostní. Měli jsme příležitost přiučit se něčemu novému. Některé z metod, které jsme při praktické a aktivní „výuce“ používali, byly pro nás zcela nové; jiné již známé, ale tentokrát uvedené do praxe. S těmito metodami pracujeme i při našich lokálních setkáních. Poznali jsme na univerzitě řadu zajímavých lidí z celé Evropy. Každá z „laboratorních skupin“ měla příležitost navštívit jeden příklad dobré praxe. V mém případě byl příkladem dobré praxe dlouhodobě opuštěný objekt, který město odkoupilo od soukromého vlastníka a poskytlo komunitě pro realizaci zajímavých nápadů za dodržení principu “3K“ (kultura – kulinářství – kreativita). Čili, další inspirace pro náš projekt REFILL. 

Jaké zkušenosti máte s Festivaly měst z Tallinnu a z Lisabonu?

Festivaly měst mají zpravidla obdobný průběh, jako letní univerzita. Rozdíl spatřuji však v tom, že program letní univerzity je opravdu postaven tak, že ve Vás vzbuzuje pocit návratu do školních lavic a hlavním cílem je naučit zástupce měst novým inovativním postupům a metodám práce. Cílem festivalu měst je vzájemná výměna zkušeností a hledání řešení formou debat, diskusí, práce ve skupinách a podobně. Součástí festivalů měst je vždy prohlídka zajímavých projektů v daném místě.

V případě Ostravy neskončil příběh projektu Refill s oficiálním ukončením Sítě Refill v rámci programu URBACT. Město Ostrava v roce 2018 otevřelo kancelář Refill sloužící jako kontaktní místo pro zájemce o dočasné užívání opuštěných prostor. Dnes hraje kancelář Refill již širší a nenahraditelnou roli coby iniciátor a zprostředkovatel dočasného užívání opuštěných prostor v Ostravě. Od července 2019 je kancelář součástí nové městotvorné instituce Městského ateliéru prostorového plánování a architektury – MAPPA. Kanceláři Refill se za svou krátkou dobu působení již podařilo realizovat řadu akcí a projektů, mezi něž patří například využití zpustlé ubytovny na Sadové ulici před plánovanou rekonstrukcí na ateliéry, dílny, klubovny, propojení nově vzniklé výtvarné akademie s prázdným přízemím secesního domu v Přívoze nebo u veřejnosti oblíbené prohlídky architektonicky a kulturně zajímavých míst.

O své dosavadní velmi cenné zkušenosti se s námi podělili Tomáš Zetek a Lenka Hochová z Kanceláře Refill.

CESTA OD PLÁNU K FUNGUJÍCÍMU PROJEKTU 

Jaká byla Vaše očekávání od tohoto projektu?

Očekávání byla a stále jich je celá řada. Patří mezi ně určitě oživení centra města, které v porovnání s centry jiných měst působí ospale a vylidněně. Dále omezení odlivu mladých lidí z města, ať už do Prahy a Brna, nebo na periferii. Od projektu si slibujeme, že se díky němu zvedne atraktivita města, ožijí dnes poloprázdné ulice, vzniknou neotřelé podniky a potažmo i nová pracovní místa. 

Podařilo se Vám tato čekávání naplnit?

Do jisté míry snad ano, pořád je před námi ale kus práce. Poměrně dobře jsme zmapovali současnou situaci. Máme přehled o celé řadě zajímavých míst, která nyní spí, nejsou využívána. V nich vidíme prostorové rezervy města. Taky už víme, kde má současný systém pronájmů městských nemovitostí své limity a jak jej musíme změnit, aby se daly věci do pohybu. Co se nám daří méně je přesvědčování majitelů o prospěšnosti dočasného užívání jejich nemovitostí. Za necelé dva roky fungování kanceláře jsme měli příležitost se s některými z nich potkat osobně a vést dialog. Známe teď lépe důvody, proč nemovitosti zůstávají prázdné. Bez opory v celostátní legislativě však budou tato jednání i nadále složitá. Do budoucna se chceme v komunikaci s majiteli nemovitostí více opírat o pozitivní příklady ze zahraničí, názorně jim ukazovat, jak by jejich zchátralé a opuštěné domy a pozemky mohly prokouknout a ožít a jaký přínos to pro ně může mít. Největší radost nám dělá, když se nám majitele podaří nadchnout a díky jejich souhlasu se začne rodit nějaké „cool místo“ nebo neotřelý projekt, jako tomu bylo např. u dílny Iglou nebo obchůdku Rapzzz Place.

Proč si myslíte, že se Vám podařilo přivést projekt REFILL v Ostravě k životu? Ne každému městu se daří tyto inovativní projekty skutečně zrealizovat.

Neřekl bych, že se jej již podařilo plně přivést k životu. Řekněme, že je na světě, ale zatím nedosahuje takových výsledků jako podobné zahraniční iniciativy. Zatím pořád stojíme na začátku a pomalu dáváme věci do pohybu. Potřebujeme nabrat větší rychlost, aby se ten vlak už nedal snadno zastavit, ať je projekt dlouhodobě udržitelný.

V čem vidíte největší přínos projektu REFILL v jeho současné podobě pro Ostravu a jaká jej čeká budoucnost?

V tuto chvíli je největším přínosem detailní mapování situace. Příležitost podívat se na současné obrovské prostorové rezervy, které Ostrava má. V konečném důsledku uvědomění, že ne vždy je potřeba budovat nové, ale spíše využít to, co už máme.   

Doporučili byste podobnou iniciativu také dalším českým městům? Na koho se mohou obrátit, pokud by chtěly načerpat zkušenosti, které má s dočasným užíváním budov Ostrava?

Ano, ve větších městech, která mají také své prostorové rezervy, nevyužité stavby, proluky a areály, dává smysl aktivně usilovat o jejich využití formou dočasného užívání. Kdokoli se zájmem o naše praktické zkušenosti nás může kontaktovat na e-mailové adrese info@refillova.cz.
Kromě ostravského Refillu jsou dalšími zdroji zkušeností lidé okolo iniciativy Prázdné domy a jejich každoroční stejnojmenná konference. Dále např. Jitka Jakubičková, lídr spolku AvantgArt, která stojí za oživením věže Zauhlovačka ve Vratislavicích nebo místostarosta Prahy 8 Petr Vilgus, který se významnou měrou zasadil o rozjezd projektu Kasárna Karlín.