Implementační fáze integrovaných nástrojů v českých městech právě začíná

V rámci kohezní politiky EU jsou v současnosti zaváděny nové nástroje pro integrovaný rozvoj měst. Česká republika se rozhodla využít této příležitosti a integrované nástroje také implementuje. K integrovaným nástrojům pro města v kontextu České republiky patří ITI a také, jako specifikum pro Českou republiku, nástroj IPRÚ.

Česká republika plánuje implementaci 7 Integrovaných územních investic (ITI) a 6 Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ). Ty by měly posloužit ke koncentraci ESI fondů do míst, která čelí největším problémům nebo naopak představují největší potenciál, to je do 13 největších metropolitních oblastí. Území daných metropolitních oblastí, kde budou integrované nástroje využity, jsou vymezená na základě funkčních vazeb, nikoliv na základě administrativních hranic těchto měst. V případě silných funkčních vazeb mezi několika městy jsou strategie vytvářeny pro celou vícejadrnou aglomeraci. Celková alokace pro ITI v Dohodě o partnerství sahá do výše 2,5 miliard EUR. Tato ambiciózní částka je součtem alokací všech operačních programů.

Integrované nástroje rozvoje měst - ITI a IPRÚ – zavádějí inovativní přístupy ke správě města a mají za cíl dosáhnout integrovaného rozvoje. Mají možnost kombinovat financování z několika sektorových operačních programů. Města musí nejdříve vypracovat vysoce kvalitní integrovanou strategii, po jejím schválení jim je pak rezervována alokace pro příslušné strategické projekty. Integrované nástroje napomohou k zefektivnění implementace územních strategií díky zlepšení koordinace mezi ESI fondy.

Integrované plány rozvoje území jsou specifikum České republiky a jejich cílem je podpořit udržitelný rozvoj menších měst. Fungují na stejném principu jako ITI, ale jsou navrženy pro regionální póly růstu s přirozeným spádovým územím, jež se nacházejí mimo metropolitní oblasti a sídelní aglomerace, využívající nástroj ITI.

Hlavními identifikovanými tématy strategií integrovaných nástrojů s vazbou na regionální specifika příslušné aglomerace jsou především oblast dopravy a mobility, sociální soudržnosti, udržitelné ekonomiky a životního prostředí. V oblasti dopravy je často snahou posílit propojení jádra a zázemí příslušné aglomerace, odstranění dopravních bariér a rizik a integrace veřejné dopravy a dalších druhů dopravy. Aktivity v oblasti sociální soudržnosti jsou zaměřeny na zajištění dostatečné kapacity a kvality veřejných služeb a ochrany před sociálním vyloučením znevýhodněných osob. Posilování konkurenceschopnosti je založeno na zvyšování kvality lidských zdrojů (vzdělávání) a na podpoře spolupráce univerzit a vědecko-výzkumných pracovišť s inovativními podniky. Dále se strategie snaží o dosažení ekologické stability urbanizovaného území.

Integrované nástroje podporují víceúrovňovou správu tím, že do vypracování návrhu strategie i její implementace zahrnují řadu aktérů. Na městské úrovni pro tyto účely fungují pracovní skupiny a řidící výbor (založení těchto orgánů je zodpovědností nositele strategie). Zahrnutím aktérů z různých sfér pomáhá vytvářet synergické efekty a nalézt integrované řešení řady problémů.

V rámci implementační fáze strategie mohou města využít možnosti zapojení do Implementačních sítí Operačního programu URBACT III. Implementační sítě OP URBACT III jsou jedním ze tří typů sítí tohoto Operačního programu, které sdružují města (a ostatní aktéry městského rozvoje) za účelem zlepšení strategií udržitelného rozvoje měst a souvisejících akčních plánů.

Konkrétním cílem Implementačních sítí je zlepšit implementaci strategií udržitelného rozvoje měst. Města zapojená do těchto sítí mají příležitost sdílet zkušenosti s implementací jejich strategie s městy v rámci EU, která čelí podobným výzvám, a navrhnout kroky k eliminaci rizik při implementaci jejich strategie.

Výzva pro Implementační sítě OP URBACT III bude vyhlášena v březnu 2016. Více informací o Implementačních sítích a příslušné výzvě naleznete brzy na úvodní stránce.

5. 2. 2016

Autor: EP, FK