Dva indikátory, tři otázky a autobus

Na základě zjištění ze 7. zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jenž byla zveřejněna Evropskou komisí (EC) v říjnu 2017, uspořádal OP URBACT III 6. března 2018 v Paříži seminář. Evropská komise, Výbor regionů a Eurocities se připojili k zástupcům členských států a měst při úvahách o úloze měst a územní spolupráci v rámci politiky soudržnosti po roce 2020.

Dva indikátory,

Philippe Monfort z oddělení analýz z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku v úvodní prezentaci představil hlavní závěry 7. zprávy o soudržnosti. Závěry zprávy byly poměrně hořké – „konvergenční stroj byl po krizi poškozen“ – mezi členskými státy a někdy také uvnitř nich. Zatímco zpráva poskytuje důkladný náhled na sbližování nebo rozdílnost mezi různými regiony a městy, 2 indikátory jsou zvláště zajímavé, z hlediska výkonu měst v poslední době.

• Index regionální konkurenceschopnosti (RCI) – měří schopnost regionu nabízet atraktivní a udržitelné prostředí pro firmy a obyvatele pro práci a život – naznačuje, že kapitálové a metropolitní regiony jsou i nadále hlavním hnacím motorem regionální konkurenceschopnosti v Evropě. Pokud má v některých západních zemích vysoké RCI hlavních měst a metropolitních oblastí vliv, ten se přelévá na sousední oblasti. Ve východní části Evropy tomu tak není. To ukazuje, že je stále spíše obtížné určit, jaké jsou přesné indikátory, které činí město konkurenceschopné a zda jsou ty samé indikátory vhodné pro všechny části Evropy.

• Riziko chudoby a sociálního vyloučení – opakem RCI je AROPE, což je kombinace tří ukazatelů, které měří chudobu nebo sociální vyloučení v EU. Údaje ze zprávy nám ukazují, že míra chudoby zůstává vysoká, zejména v pobaltských a jižních členských státech Evropské unie. U městských oblastí v zemích EU-13 chudoba klesá, avšak v zemích EU-15 narůstá. Jedná se o silný ukazatel skutečnosti, že ačkoliv některá města poskytují lepší kvalitu života než příměstské a venkovské oblasti (EU-13), jimiž jsou obklopeny, mohou také obsahovat nezanedbatelné zóny chudoby (EU-15). Údaje z Bulharska a Belgie v níže uvedeném grafu jsou dobrým příkladem.

... tři otázky ...

V této souvislosti položila Wallis Goelen z urbánního oddělení z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku publiku 3 otázky týkající se budoucnosti městské spolupráce:

• Podpora poskytnutá městům Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) je v současné době příliš roztříštěná a je třeba posílit vazby mezi experimenty a zkušenostmi, investicemi a znalostmi, kapitalizací a politikou. Do jaké míry bychom měli přijít s koherentnějším přístupem k městům?
   
• Prostřednictvím práce, kterou v uplynulých letech vykonávalo Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, vyjádřila města potřebu rozvíjet konkrétní schopnost. Týká se jejich schopnosti čelit novým městským výzvám. Můžeme tento problém řešit lépe, než jak tomu bylo doposud?
   
• Jak můžeme dosáhnout lepšího propojení mezi know-how plynoucího z měst a politických požadavků, jako je městská agenda pro EU? 

... a autobus.

První reakce získané během workshopu byly upřímné, otevřené a někdy také kladoucí vysoké nákroky. Pocity publika ohledně role měst a městské spolupráce v budoucnosti politiky soudržnosti byly většinou optimistické. Tyto pocity nicméně přicházely také s mnoha pochybami a úvahami o tom, jak by se tyto záležitosti měly řešit a do jaké míry města jsou nebo mohou být zapojena do vytváření evropských politik. Jak Annalisa Boni z Eurocities uvedla:

"Jestliže řešíte problémy měst, můžete vyřešit mnoho evropských problémů, jako je dopravní přetížení, chudoba apod. V tomto smyslu musí být politika soudržnosti otevřená všem regionům. Města musí být součástí tvorby a implementace. Je třeba to udělat strategicky, nikoliv způsobem zaškrtávání kolonek na poslední chvíli. Špatné uchopení bude vést k chybám při implementaci této vize."

Rui Franco z Lisabonu (Portugalsko), který vnesl perspektivu měst, zdůraznil, že používání správných nástrojů pro měření je zásadní. Oblast Lisabonu může být považována za bohatou, protože její HDP je nad evropským průměrem a přitahuje mnoho mezinárodních společností a turistů. Bohužel to neznamená, že se jedná o soudržné a rovné město. V zanedbaných čtvrtích přetrvávají významné zóny chudoby a místní ekonomika netěží vždy ze zahraničních investic. Z tohoto hlediska může nalezení správné úrovně intervencí pomoci politice soudržnosti překonat rozestup mezi Evropou a jejími občany konkrétním, realistickým a účinným způsobem.

Pokud jde o roli měst při utváření budoucí politiky soudržnosti, klíčovou roli hraje také městská agenda pro Evropu (EUUA). Jedná se o nejdůležitější víceúrovňovou konzultaci o urbánních záležitostech zahrnující města, kterou kdy EU organizovala. Při její prezentaci využila Fiona Wieland z urbánního oddělení z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku metaforu autobusu:

"Když byl zahájen proces EUUA s Amsterodamskou smlouvou, říkali jsme, že je to jako autobus, u kterého zatím není jisté, kam dojede. Byla to cesta, která byla důležitá. Dosáhli jsme toho okamžiku, kdy je rozhodující cíl, stejně jako všichni, kteří do autobusu nastoupí."

Evropská komise musí brát ohled na proces konzultace – jak může návrh budoucí politiky soudržnosti zahrnovat všechny relevantní hlasy středně velkých a metropolitních měst a všech městských aktérů?

To jsou jen některé z hlavních myšlenek, které byly během semináře sdíleny. Kompletní výsledky semináře budou představeny monitorovacímu výboru OP URBACT III počátkem dubna a budou dále šířeny širšímu publiku. Tento seminář byl prvním z mnoha kroků k definování budoucí podoby operačního programu URBACT.

Chcete-li se dozvědět více o dalších krocích, které OP URBACT podnikne ve směřování k období po roce 2020, přečtěte si dokument na tomto odkazu a sledujte nás na Twitteru nebo se přihlaste k odběru našeho newsletteru.

AKTUALIZACE: Konzultace týkající se budoucnosti politiky soudržnosti je nyní uzavřena.