You are here

Brno chce výukou hudby přispět k větší sociální soudržnosti

Edited on

31 January 2020
Read time: 4 minutes

Brno se v letošním roce stalo partnerským městem v síti ONSTAGE Music Schools For Social Change  v rámci Operačního programu URBACT III. Projekt dobré praxe ONSTAGE s mottem hudbou k sociální změně, vychází z prastaré lidské zkušenosti, že hudba sbližuje – nezávisle na kulturním či sociálním původu. Zavedení skupinové výuky hudby a múzických umění do vybraných ZŠ je pokusem nabídnout žákům ohroženým sociálním vyloučením alternativu osobního rozvoje a možnost aktivně se zapojit do kulturního dění města.

Na projektu ONSTAGE se účastní sedm partnerských měst ze sedmi různých zemí. Do první fáze projektu se zapojila města Adelfia (IT) a Aaarhus (DK); Brno, Valongo (PT), Katowice (PL) a Grigny (FR) se zapojila letos do druhé fáze.  Vedoucím městem projektu je španělské město L´Hospitalet de Llobregat, jehož veřejná škola EMMCA již třináctým rokem úspěšně působí v krizových oblastech města a výukou hudby a múzických umění se zasazuje o větší společenskou soudržnost.             

EMMCA – dobrá praxe města L´Hospitalet de Llobregat

L´Hospitalet  je druhou největší aglomerací Katalánska (257 349 obyv.), která se nachází v těsné blízkosti Barcelony. Rychlý populační růst (populace se za posledních 60 let téměř ztrojnásobila) a s tím spojený urbanistický boom bez možnosti souběžného vybudování vhodných infrastruktur na jedné straně a atraktivita Barcelony po ekonomické i kulturní stránce na straně druhé, jsou důvodem, proč město stále hledá vlastní identitu a těžko se vymaňuje z role předměstí. Na jeho dnešní podobu měly značný vliv také tři velké imigrační vlny, které město za posledních sto let zažilo. Dnešní populaci tvoří z 28 % obyvatelé, kteří se přistěhovali, a z toho přibližně 19 % obyvatel je původem ze zemí mimo Evropskou unii. Město se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, chudobou, nízkou vzdělaností a etnickou segregací. 

EMMCA (Municipal Music School and Arts Center) vznikla v rámci politiky města reflektující jeho sociální, kulturní a ekonomickou diverzitu s cílem využít výuku hudby a múzických umění jako nástroje k sociální inkluzi. EMMCA  je otevřená všem občanům – jejím cílem je poskytnout prostor nejen pro individuální realizaci, ale především chce umožnit předávání, další šíření a utvrzování kulturních tradic a hodnot v městském prostoru a dát občanům možnost aktivně se podílet na utváření identity města.  Před jejím založením v r. 2005 L´Hospitalet patřil mezi města s nejnižší nabídkou veřejného hudebního vzdělání (ve městě existovala pouze jediná soukromá hudební škola se 147 studenty) a pouze 4 % obyvatel dosáhlo nějakého hudebního vzdělání. Od svého založení EMMCA zprostředkovává každoročně hudební vzdělání v průměru 4 500 studentům a v současnosti zajišťuje výuku v rámci školní docházky ve 12 veřejných základních školách v krizových oblastech města. Za své třináctileté působení aktivně zapojila do své umělecké činnosti více než 50 000 občanů.  Ve spolupráci s jinými kulturními subjekty pořádá každoročně přes 300 vystoupení ve městě, kterých se účastní přibližně 35 000 lidí. 

EMMCA od svých začátků praktikuje odlišný pedagogický model, než na který jsme zvyklí z tradiční výuky na základních uměleckých školách (ZUŠ). Na rozdíl od individuální výuky zde probíhá výuka v menších skupinách (3-6 studentů), žáci se neučí teoretickým základům, ale věnují se výhradně praxi. Vedle ekonomické výhodnosti skupinových hodin a možnosti nabídnout výuku hudby většímu počtu zájemců má tento učební přístup velký přínos v procesu socializace a sociálního začleňování žáků  - napomáhá k vybudování vztahů mezi žáky a učiteli, dává prostor pro sebevyjádření, kreativitu a buduje pocit sounáležitosti. Hodiny hudby probíhají v rámci běžného vyučování na půdě školy. Tato provázanost se ukázala jako velmi dobrý prostředek v boji proti předčasnému odchodu ze školní docházky, studentům se snížil počet absencí a zlepšil se jim prospěch.  

Dobrá praxe v brněnském kontextu 

Na rozdíl od příkladu města L´Hospitalet Brno představuje poměrně homogenní společnost (7,8 % obyvatelstva jsou cizinci a pouze 3 % populace tvoří etnické minority s většinovou romskou komunitou). Město se těší nízké nezaměstnanost, vysoké míře vzdělanosti a vykazuje silnou a stabilní ekonomiku. Brno také investuje značné finanční prostředky do rozvoje kulturních a kreativních průmyslů, v roce 2017 se také stalo členem Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby a disponuje jak celoměstskou rozvojovou strategií, tak tematickými koncepčními plány (např. kultura, sociální rozvoj, vzdělávání). Přesto zde bylo identifikováno několik rizikových oblastí, které vykazují známky sociální segregace. Jedná se převážně o sociálně vyloučené oblasti města a s nimi spojené negativní projevy (výskyt několika segregovaných „romských“ škol, vyšší míra nezaměstnanosti, nedostačující podmínky pro bydlení apod.).

S podporou města funguje hustá síť neziskových a jiných organizací, etnických či národnostních spolků, které se programově zasazují o představování kultury minoritních etnik široké veřejnosti a o aktivní zapojení sociálně znevýhodněných občanů do kulturního života. V tomto kontextu zmiňme například festival národnostních menšin Babylon Fest, Ghettofest – pouliční festival pro všechny či festival Uprostřed. Aktivitám a projektům přímo věnovaným rozvoji romské kultury se věnuje například Muzeum romské kultury, DROM – Romské středisko, IQ Roma servis a nově také spolek Tripitaka skrze komunitní projekt Barvy Brněnského Bronxu). ZŠ nám. 28. října organizuje hudební festival základních škol Amari Kereka. Brněnský kulturní prostor v tomto směru tedy nabízí občanům opravdu mnoho. Nevýhodou těchto projektů a aktivit ovšem je skutečnost, že koexistují izolovaně bez systematického a hlubšího provázání na městskou strategii. Právě zavedením dobré praxe v rámci projektu ONSTAGE do rizikových základních škol by mohla vzniknout platforma, která by umožnila větší provázanost (od individuálního zapojování mladých členů komunity do hudební výuky až po „výstupové“ akce a koncerty pro širokou veřejnost). 

Kam směřujeme a co si od projektu slibujeme?

Projekt ONSTAGE představuje dobrou praxi, která je svým zaměřením plně v souladu s plánem rozvoje města a ekonomickou politikou, která chce podporovat kulturní akce posilující sociální soudržnost. Tuto praxi bychom proto rádi zahrnuli do akčního plánu velké městské strategie Brno 2050 a do akčního plánu kulturní strategie. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou se pokusíme zavést monitorovací systém, který by vyhodnocoval úspěšnost projektu, jakmile se rozběhne. V neposlední řadě je také naším úkolem pokusit se vytvořit udržitelný model financování, který by zaručil projektu jeho životaschopnost. 

Na projektu ONSTAGE již začaly spolupracovat dvě základní školy, které se nacházejí v krizových oblastech města. Jedna ze škol (ZŠ a MŠ nám. 28. října) rozšířila svoji výuku hudební výchovy v rámci školního vzdělávacího plánu; odpoledne pak probíhá třikrát týdně skupinová výuka smyčcových nástrojů. Druhá ze škol (ZŠ a MŠ Merhautova) bude v rámci odpoledního programu nabízet skupinovou výuku kytary. Do projektu byla také zapojena nově otevřená MŠ Sýpka, kde jedna ze tříd nabízí rozšířenou hudební výuku – děti provází hudba na každém kroku. Do projektu se také zapojila ZUŠ, která se nachází v těsné blízkosti jedné se spolupracujících ZŠ. Propojením těchto dvou vzdělávacích institucí získáváme další prostor pro plánování kulturních akcí a zapojení širšího okruhu veřejnosti. Na základě této spolupráce byl založen pěvecký sbor, jehož aktivity jsou bezplatné a otevřené pro širokou veřejnost. Obdobně je v plánu vznik kapely či malého orchestru.

Výuku na základních školách by mělo zajistit alespoň 5 lektorů speciálně vyškolených na využití metodologie dobré praxe EMMCA. Do plánovaného ukončení projektu se pokusíme vytvořit pozici městského koordinátora, který by se staral o úspěšné pokračování projektu po roce 2020.

Doufáme, že projekt ONSTAGE se v Brně prosadí, pomůže dětem budovat si pozitivní vztah k hudbě a vzdělání vůbec, možná objeví skryté hudební talenty a přispěje k bohatšímu kulturnímu životu ve městě.

Za článek děkujeme Andree Barickmanové a Pavle Lukešové