Brněnské programy sociální inkluze pomocí skupinové výuky hudby se staly vzorem pro česká a slovenská města

Brno bylo při implementaci dobré praxe z města L´Hospitalet de Llobregat natolik úspěšné, že bylo osloveno Národním kontaktním místem OP URBACT pro Českou republiku, aby se stalo nositelem dobré praxe a o své zkušenosti se podělilo v rámci Česko-slovenské iniciativy přenosu dobré praxe OnStage, která je určena českým a slovenským městům. 

Brno má cca 380 000 obyvatel (2018) a jedná se o druhé největší město v České republice. Romská komunita ve městě čítá 15 – 17 000 obyvatel a roste rovněž počet mezinárodních občanů. Bylo identifikováno 16 oblastí, které čítají cca 12 – 15 000 obyvatel a jsou ohroženy stoupající mírou chudoby. Tyto oblasti se mohou v budoucnosti stát sociálně vyloučenými lokalitami. Statistiky potvrzují, že cca 78 % Romů opouští vzdělávací systém předčasně. Vzhledem k tomu, že romská komunita patří mezi sociálně ohrožené skupiny a jejich měsíční příjmy jsou nízké, je tradiční výuka na základních uměleckých školách pro děti z této cílové skupiny finančně nedostupná. Právě z tohoto důvodu se Brno rozhodlo implementovat dobrou praxi ze španělského města L´Hospitalet de Llobregat a zpřístupnit hudební vzdělání také dětem ze sociálně znevýhodněných skupin. 

Dobrá praxe města Brna částečně využívá metodu El Sistema, což je hudebně-vzdělávací program, který se po úspěšné aplikaci ve Venezuele rozšířil do zemí po celém světě. Zakladatel programu, venezuelský ekonom a hudebník José Antonio Abreu, byl za svůj přínos a úsilí v boji proti kriminalitě a v ochraně dětí prostřednictvím výuky hudby v roce 1995 jmenován speciálním ambasadorem pro rozvoj celosvětových hnutí mládežnických a dětských orchestrů a sborů při organizaci UNESCO. 

V Brně se rozhodli zavést odpolední program výuky na hudební nástroje ve dvou základních školách, které se nachází v lokalitách, kterým hrozí sociální vyloučení. Jedna ze škol je z 80 % navštěvována romskou komunitou, druhá škola z 50 %. Hlavní cílovou skupinou jsou sice děti z 5. – 9. třídy (11 – 15 let), ale do programu byla zapojena také MŠ Sýpka, kde probíhá skupinová výuka na zobcovou flétnu a do běžných denních aktivit jsou zařazeny také Orffovy nástroje. Na ZŠ Merhautova probíhá pravidelná skupinová výuka hry na kytaru a na ZŠ nám. 28. října skupinová výuka houslí a violoncella. Velký úspěch slaví také rozšířená hudební výuka v rámci dopolední výuky zaměřená na perkusní nástroje.

Zároveň Brno v rámci přenášení dobré praxe využilo koncept práce s komunitou. Proto se spojilo s neziskovou organizací IQ ROMA servis, z. s., která sídlí nedaleko základní umělecké školy, a založili komunitní sbor, kde si může kdokoliv přijít zazpívat romské písně, gospely apod.

Díky úspěšnosti brněnských výukových programů bylo v r. 2021 město Brno vybráno jako nositel dobré praxe v rámci tzv. pilotních národních iniciativ OP URBACT a došlo ke vzniku Česko-slovenské iniciativy pro přenos dobré praxe OnStage, do níž jsou zapojena města Banská Bystrica, Broumov, Lučenec, Neratovice, Nitra, Plzeň a Trenčín. Cílové skupiny jednotlivých měst se liší. Města se zaměřují na inkluzi sociálně znevýhodněných dětí a jejich rodičů z řad majority, romské komunity, hendikepovaných občanů a mezinárodních občanů.

Česká a Slovenská republika disponuje rozsáhlou sítí Základních uměleckých škol (ZUŠ), jejichž přístupnost široké veřejnosti je v Evropě unikátní. Zásadní rozdíl mezi ZUŠ a metodou El Sistema, z níž dobrá práce OnStage vychází, však spočívá v systému výuky a v poslání obou konceptů. ZUŠ jsou zaměřeny na excelentnost a žáci většinou dostávají individuální hodiny od profesionálních učitelů hudby. Žáci navíc musí platit školné, které je sice dotováno státem, ale i přesto je pro děti ze sociálně znevýhodněných skupin většinou nedostupné. Dobrá praxe OnStage je naopak založená na skupinové výuce, jejímž primárním cílem není dosažení excelence. Výuka není postavena na teorii, ale na praxi. Děti se učí pomocí nápodoby a dochází k poměrně rychlým výsledkům, což podporuje motivaci. Hlavním cílem je radost ze hry a budování sociálních vazeb mezi učitelem a zapojenými dětmi navzájem. Finanční náročnost výukových programů je navíc nastavena tak, aby bylo možné zapojení široké veřejnosti i ze sociálně znevýhodněných skupin. Díky tomuto konceptu dochází za pomocí hudby a jiných performativních umění jako je např. tanec k odbourávání sociálních i jazykových bariér a k vytváření nových sociálních vazeb. Skupinová výuka performativních umění není prospěšná pouze pro zlepšování sociálních kompetencí, ale má také pozitivní dopad na pozdější uplatnitelnost na trhu práce, jelikož napomáhá k budování sebedisciplíny, trpělivosti, kritického myšlení, schopnosti řešit problémy, schopnosti týmové spolupráce a je rovněž prokázáno zlepšení školní docházky a studijních výsledků. Dochází např. k výraznému zlepšení prospěchu v matematice. Skupinová výuka napříč sociálními skupinami také napomáhá inkluzi a odstraňování předsudků a kulturních bariér. 

V rámci Česko-slovenské iniciativy pro přenos dobré praxe OnStage byla vypracována tzv. Studie přenositelnosti, která je jedním z klíčových dokumentů, který poslouží jako základ pro přenos výukové metody použité ve městě Brně. Hlavním cílem této studie je poskytnout zapojeným městům detailní popis přenášené dobré praxe a vyhodnotit potenciál přenosu dobré praxe do jejich místních podmínek. Na základě Studie přenositelnosti si všechna zapojená města z České republiky i Slovenska vypracovala své vlastní Plány přenosu, v nichž si stanovila své vize, cíle a plánované aktivity. 

OP URBACT je především o ukázkách dobré praxe, inovativních řešeních, participativních metodách a spolupráci měst, a proto jsou v rámci iniciativy OnStage pořádány i mezinárodní setkání, kde mají zapojená města možnost sdílet výzvy, kterým čelí, inspirovat se vzájemně v jejich řešení a učit se z případných chyb. V letošním roce proběhla již dvě setkání. Budoucí lektoři výukových programů OnStage navštívili město Brno, kde se od tamějších učitelů dozvěděli, jak správně nastavit výuku, které přístupy fungují, které nefungují, a že role učitele programu OnStage nespočívá pouze ve výuce hudby. Učitel je pro děti mnohdy i psychologem, přítelem nebo rodičem.

V dubnu proběhlo také setkání zástupců zapojených měst v Trenčíně, kde města představila své dosavadní úspěchy a plány do budoucna. Města se rovněž zamýšlela nad překážkami, které by v rámci realizace navrhovaných aktivit mohly nastat, a navrhovala možná řešení. Zároveň byla na setkání blíže představena dobrá praxe OnStage jak v České Republice, tak také v zahraničí a účastníci měli možnost se hlouběji ponořit do tématu inkluze. 

Česko-slovenská iniciativa pro přenos dobré praxe OnStage potrvá do konce tohoto roku, ale je předpokládáno, že navržené výukové programy potrvají i v letech následujících.

Autor: Mgr. Kamila Gamalová, MBA, vedoucí expertka OP URBACT